Tradiční pravolevé dělítko je v Česku naprosto rozostřené. Při pohledu na dědictví pravicové vlády v hospodářské politice obtížně hledáme důvody, pro něž jít na barikády - i třeba vzhledem ke zkušenosti, která velí počítat s tím, že pravděpodobná povolební realita bude v tvrdých číslech odlišná mnohem méně, než jak to dnes vypadá.

Každopádně není od věci uvědomit si jeden rozměr nadcházejících voleb, který je natolik zřejmý, až jej ze svého uvažování vytěsňujeme. Jako samozřejmost a logický krok bereme fakt, že levice zvyšuje daně (hlavně těm bohatším), aby měla z čeho přerozdělovat. Pravice lépe produkuje, levice lépe přerozděluje. Je to skoro jako přírodní zákon a kolísání kyvadla politické moci mezi těmito dvěma úvratěmi bereme jako víceméně žádoucí výsledek demokratického uspořádání společnosti a z něj vyplývající delegace moci. Střídání stráží v důsledku opakujících se všeobecných voleb vede k žádoucímu vyhlazování extrémů v tom či onom směru.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se