Za kritizovaný projekt sKaret, kterým Nečasova vláda zavedla nový způsob výplaty sociálních dávek, zaplatil stát dohromady přes 80 milionů korun.
Nejvíce peněz, téměř 70 milionů, vynaložil na speciální aplikaci, která podporuje existenci a fungování sKarty. Dalších 11 milionů spolkla instalace vyvolávacích zařízení, za půl milionu se nakoupily čtečky.
Dalšího půl milionu muselo ministerstvo zaplatit na pokutě, kterou mu uložil Úřad pro ochranu osobních údajů. Resort totiž neoprávněně zpřístupnil data stovek tisíc lidí České spořitelně.
Stát tak na sKarty vynaložil víc peněz, než ušetřil. Nemusel už sice posílat peníze složenkou, tato úspora ale činila jen 38 milionů korun.
A navíc, většina zakoupených věcí, včetně speciální aplikace, už není dál použitelná. "Vyjma čteček, které jsou univerzální," řekl serveru IHNED.cz ministr práce a sociálních věcí Františkek Koníček.
Nejvíce peněz ale do projektu vložila Česká spořitelna, která byla výhradním dodavatelem karet. Částka dosáhla podle odhadů 300 milionů.
Kartu má nyní 278 tisíc klientů. Pokud projekt, jehož zrušení už schválila sněmovna a čeká se jen na verdikt Senátu a prezidenta, opravdu skončí, zaplatí stát další miliony.
"Obeslání klientů dopisem bude stát 2,3 milionu korun. Na další tři miliony vyjdou náklady spojené s vydáváním průkazek. Celkem bude stát zrušení 5,24 milionu korun," tvrdí ministr Koníček.
Pokud bude karta zrušena, Úřad práce rozešle všem vlastníkům dopis s návodem, co mají dál dělat. "Poté budou mít klienti dva měsíce, aby se vyjádřili, jaký způsob výplaty dávek dál zvolí," říká ředitelka Úřadu práce ČR Marie Bílková.
Podle ní ale bude zajištěna kontinuita výplat. Nestane se, že by dávky někomu nepřišly.
Projekt měl řadu kritiků
K sKartám, které prosadil exministr práce Jaromír Drábek (TOP 09), měla připomínky řada institucí. "Zásadní byly od Úřadu pro ochranu osobních údajů. Problémem byla neexistence zákona o zmocnění ministerstva k předávání osobních údajů," řekl současný ministr Koníček.
Projekt kritizoval také ombudsman. Nelíbila se mu nutnost zřízení účtu a omezení výplaty prostřednictvím poštovních poukázek.
"Navíc byla podána ústavní stížnost. Předpokládáme, že v nejbližších týdnech by mohl soud rozhodnout, jestli stížnosti vyhoví, nebo ne," dodal Koníček.
Ten počítá s definitivním koncem projektu v březnu příštího roku.
