V Česku loni pobývalo ve vazebních věznicích 3623 lidí, rok předtím to bylo 3860 obviněných. Kolik z nich tam trávilo čas zbytečně, justice ale podle zjištění IHNED.cz neví.

Soudy si totiž nevedou žádnou statistiku o počtu stížností. Nikdo také centrálně nezjišťuje, ke kolika zproštěním obžaloby u vazebně stíhaných nakonec soudci dospěli. Stejně tak stát neví, kolika jednotlivcům vyplatil odškodnění za nezákonnou vazbu. Tedy ani to, jestli se tento represivní nástroj nadužívá a jestli není pro stát zbytečně drahý.

"Vzhledem k tomu, že tyto údaje se zpravidla do databází zaznamenávají v jiných fázích řízení a mnohdy mezi jednotlivými případy existuje velký časový odstup, nejsou v současné době tato statistická data propojena," sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Robert Schuster.

Například podle místopředsedy ústavně právního výboru sněmovny Pavla Staňka (ODS) by evidence, především u odškodnění, měla smysl. "Statistika by určitě byla ku prospěchu poznatku, jak úspěšné instituce jsou. Možná by to bylo dobré pro vzdělávání soudců, ale je otázka, jestli to jsou soudy schopné evidovat. V případě odškodnění by to bylo ještě zajímavější, aby se vědělo, kolik se za to platí," uvedl.

Stížnosti se nerozlišují

Celkový počet stížností na nezákonný pobyt ve vazbě stejně jako počet odškodněných není znám, protože ministerstvo spravedlnosti je neodlišuje od stížností na celé trestní stíhání.

"U žádostí o odškodnění ministerstvo eviduje pouze celkový počet podaných žádostí za nezákonné trestní stíhání, ve kterém je obsažen i nezákonný pobyt ve vazbě. V tomto případě vyhovělo ministerstvo v roce 2011 celkem 718 žádostem o odškodnění, v loňském roce 802 žádostem," dodal Schuster.

Na odškodném vyplatilo loni ministerstvo celkem 32 milionů a 762 tisíc. Podle zástupce ministerstva dostane člověk neprávem držený ve vazbě 500 až 1500 korun za den pobytu ve věznici, záleží však na konkrétním případu.

Nejasnosti panují ale i o počtech vazebně stíhaných. Zatímco nejvyšší státní zastupitelství ve své ročence píše o více než třech tisících osobách, vězeňská služba uvádí, že průměrný stav obviněných byl koncem loňského roku 2258 mužů a žen.

Mluvčí obou institucí nedokázali vysvětlit, proč se čísla neshodují, shodli se jen na tom, že jde o jiný způsob výpočtu.

Vězeňská služba nabízí také údaje o tom, jak dlouho a kolik obviněných loni pobývalo ve vazbě. Průměrná délka vazebního stíhání v EU se podle studie Evropské komise pohybuje okolo pěti a půl měsíce.

U nás zůstávalo v roce 2012 ve vazbě déle než půl roku 300 lidí, do jednoho roku jich bylo 156 a do 2 let 204. Déle než dva roky ve vazbě loni žilo 33 obviněných.

V Rakousku je podle webu European Arrest Warrant Project možné u zvlášť závažných činů zadržovat obviněného dva roky. Česká justice ale má k dispozici výrazně delší dobu, podle závažnosti zločinu může prodlužovat pobyt až na čtyři roky, přitom i v Maďarsku tak mohou činit o rok méně.

Související