V letech 2000 až 2013 přidělila EU přibližně 65 miliard eur z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti na spolufinancování výstavby a rekonstrukce silnic. Celkové náklady projektů, které byly předmětem auditu, přesáhly tři miliardy eur. 

Jedním ze zajímavých zjištění Účetního dvora byla skutečnost, že mezi silničními projekty spolufinancovanými EU byly výrazné rozdíly. Účetní dvůr vypočetl celkové náklady, celkové náklady výstavby a náklady výstavby vozovky vždy na 1000 m2 silnice. Nejnižší náklady na 1000 m2 ve všech třech kategoriích měly kontrolované projekty v Německu (průměrné celkové náklady 287 043 eur v Německu, 496 208 eur ve Španělsku). Neexistují důkazní informace, že tuto skutečnost lze vysvětlit náklady práce. 

Všechny projekty, které Účetní dvůr zkoumal, přinesly úspory cestovní doby a zlepšily bezpečnost silničního provozu. Účetní dvůr ale zjistil, že nebyla věnována dostatečná pozornost zajištění nákladové efektivity. Většina projektů, které byly předmětem auditu, byla ovlivněna nepřesnými prognózami intenzity provozu. Pouze čtyři z 19 projektů, o nichž byly k dispozici dostatečné informace, obsluhovaly objemy provozu, které byly v souladu s prognózami. Zvolený typ silnice nebyl nejvhodnější pro intenzitu provozu na dané komunikaci – upřednostňovanou volbou výstavby byly dálnice, které mají daleko vyšší náklady než rychlostní silnice (průměrné celkové náklady na kilometr činí přibližně 11 milionů eur u dálnic a 6,2 milionu eur u rychlostních silnic), a to i v úsecích, kde mohly potřeby provozu vyřešit rychlostní silnice. Během realizace se u projektů, které byly předmětem auditu, zvýšily náklady a projekty vykazovaly prodlení, přičemž průměrné zvýšení původní smluvní ceny činilo 23 % a doba prodlení dosahovala průměrně devíti měsíců, neboli 41 % plánované doby. 

„Větší neznamená vždy lepší,“ uvedl člen Účetního dvora zodpovědný za zprávu Harald Wögerbauer. „Dálnice by se měly z peněz EU financovat jen tehdy, když to dopravní podmínky jasně vyžadují. Pokud se k projektantům a inženýrům dostanou správné informace, budou moci náklady na výstavbu silnic udržet na nižší úrovni.“ 

Auditoři předkládají tři hlavní doporučení – spolufinancování silničních projektů ze strany EU by mělo vycházet z jasných cílů a cílových hodnot, pokud jde o úspory cestovní doby, přínosy v oblasti bezpečnosti silničního provozu, zlepšení kapacity a dopadů na ekonomiku, platby by měly být podmíněny použitím nákladově efektivních technologií výstavby silnic v souladu s osvědčenými postupy a členské státy by měly u stavebních projektů zajistit mezinárodní hospodářskou soutěž a orientovat systémy zadávání veřejných zakázek na zajištění nejhospodárnějších nabídek.


Související