Zhruba 70–80 tisíc lidí se zapojilo během prvních šesti měsíců do 2. pilíře. Penzijní společnosti přitom původně počítaly se zhruba půl milionem klientů za první pololetí.
"Samozřejmě se na slabém zájmu podílel fakt, že zde nebyla široká politická shoda. Faktor, který to ovlivnil nejvíc, je tato neshoda a protikampaň opozice," říká v rozhovoru pro IHNED.cz Karel Svoboda, prezident Asociace penzijních fondů a generální ředitel ČSOB Penzijního fondu.
První fáze 2. pilíře právě končí, jak ji hodnotíte?
Dobře to charakterizují dvě slova: nesplněná očekávání. A to ve dvou polohách. Jednak z našeho hlediska, protože jako trh jsme počítali s tím, že do 2. pilíře může vstoupit až půl milionu lidí. To ale zcela zjevně nenastalo. V tomto směru nebyla naplněna naše očekávání. Nesplněná očekávání jsou i z druhé strany. Byl to první legitimní pokus dát lidem nějakou možnost, aby se sami zabezpečili na stáří.
Přijde vám odpovídající označení, že jde o fiasko druhého pilíře?
My neovlivníme, jak se o tom bude psát. Je mi to hlavně líto proto, že vidím, kam státní důchody míří. Vím, že peníze tady na ně nejsou a nebudou. Má generace živí generaci našich rodičů a nás je víc než jich. Představte si ale, co se stane, až naše generace od roku 1970 až do roku 1985 bude v penzi. Nás je skoro 2,5 milionu a živit nás bude mladší generace, kterých je 1,5 milionu. Nemůže to vyjít. Stát by musel obětovat prostředky, které nemá, a seškrtat to ze všech ostatních částek a věnovat peníze jen na důchody. Takže bych řekl, že je to fiasko pro systém zabezpečení jako takový.
Co je hlavním důvodem tak slabého zájmu?
Samozřejmě se na tom podílel fakt, že zde nebyla široká politická shoda. Faktor, který to ovlivnil nejvíc, je tato neshoda a protikampaň opozice. To je naprosto zjevné. Na to lidé reagovali nejvíc. A za druhé, načasování reformy nebylo ideální.
Vidíte na tom ale i něco dobrého?
Jestli mám říct pozitivní výsledek, tak lidé se nyní mnohem víc zajímají o to, jak se zajistí na penzi. Rozběhla se tu diskuse a jsou do ní chtě nechtě zataženi i politici. I když je ten problém faktický a technický, tak řešení může být jen politické. A nikomu se do něj nebude chtít. Chápu, že politici nejsou přesvědčeni, že s tímhle tématem mohou vyhrávat volby a získat to, co chtějí, tedy čtyři roky ve sněmovně.
Byly tedy předcházející fáze i spuštění reformy příliš uspěchané?
Dá se říct ano, chtělo to delší přípravu. Na druhou stranu je to poprvé, co někdo něco v tomto směru udělal. Pan Nečas má můj respekt, byl první, který nahlas řekl, že budoucnost důchodů je velký problém, a něco s tím udělal. Jistě, že to řešení mohlo být jiné, a jsem velmi rád, že ministerstvo financí i v této době přichází s návrhy, jak systém upravit. Design reformy není optimální, bylo to nedotažené v mnoha ohledech. Ale buďme rádi, že ten pokus tu je a rozpoutal diskusi. Ať už bude vládnout kdokoli, bude se s tím muset nějak popasovat, protože ten problém je skutečně reálný.
Kdy jste si připustil, že účast bude mnohem slabší, než byly původní odhady?
Jsem optimistický člověk, takže ještě na konci dubna jsem doufal, že se to může otočit a do konce června se zapojí okolo 250 tisíc lidí. Potom jsem ale definitivně zlomil nad svými nadějemi hůl. Bylo jasné, že opozice se na to tváří pro mě naprosto nepochopitelně destruktivně. A pak už přišla finální sekvence, která to v uvozovkách vylepšila, tedy povodně a pád vlády.
Jakou očekáváte budoucnost 2. pilíře? Může mít třeba pan Rusnok v roli premiéra vliv na přehodnocení penzijní reformy ze strany ČSSD?
Pokud si řekneme, že se pohybuje spíše ve středolevé části politického spektra, tak do toho vnáší jistě racionální tóny. Můžeme debatovat o některých prvcích toho systému, jako například automatické zahrnutí lidí do 2. pilíře po vstupu do zaměstnání. Jiří Rusnok si je velmi dobře vědom, že problém s důchody reálně existuje. Na rozdíl od opozice, podle které tu takový problém není a stačí jen valorizovat důchody. Stará politická pravda, že nikdo vám nemůže nikdy dát víc, než my vám můžeme slíbit, tu platí bohužel víc než jindy.
Jaký čekáte další vývoj zájmu o 2. pilíř ve druhé polovině roku?
Důležité je udržet debatu živou. Byli jsme příjemně překvapeni prvními čtyřmi měsíci, kdy se nám o druhý pilíř zajímali spíš lidé do 35 let. To se obrátilo v posledních dvou měsících a teď naprosto dominují ti starší a nakonec jich bude víc. Ale znamená to, že v tomto směru není druhé pololetí tak odlišné od prvního. Druhý faktor je, že ministerstvo financí připravuje technickou novelu, aby se vylepšily některé parametry 2. pilíře, což by mohlo zvýšit atraktivitu. Nemyslím si, že druhý půlrok bude prodejně silný, nicméně mohl by katalyzovat dál diskusi.
A jak přehodnotily penzijní společnosti návratnost svých investic do 2. pilíře vzhledem k slabé účasti?
Kdyby to mělo zůstat a dopadnout tak, jak je to teď, tak ta investice nemá návratnost. Už od začátku to bylo koncipováno zhruba tak, že se 100 tisíci klienty by se společnost dostala do černých čísel zhruba za deset let. A i potom to bude byznys s malou marží. To byla bohužel další věc, která hodně uškodila. A sice, že se 2. pilíř prezentoval jako mejdan pro poskytovatele. Kdyby to tak bylo, tak tam jsou všichni. Tohle bylo od základu nepravdivé tvrzení. My na tom nikdy nevyděláme. Ale v zásadě se domnívám, že nastavení toho pilíře jako dlouhodobého a nízkomaržového je správné. Díky tomu to neujídá z prostředků, které si lidé spoří na penzi.
