Největší česká hutní firma Třinecké železárny letos akcionáře neodmění. Zisk 793 milionů korun firma rozdělí na tři části: téměř 700 milionů půjde do nerozděleného zisku z minulých let, 55 milionů na neuhrazené ztráty minulých let a téměř čtyřicet milionů firma převede do rezervního fondu. Schválila to včera valná hromada společnosti. Největším akcionářem Třineckých železáren je Moravia Steel - předsedou dozorčí rady této skupiny je Tomáš Chrenek.

Valná hromada rozhodla také o změnách ve struktuře firmy. Dceřiná společnost Strojírny Třinec se rozdělí na dvě části. První z nich, Drobné kolejivo, se sloučí přímo s železárnami. Druhá část Strojírny se sloučí s další dceřinou společností D5, a nově tak vznikne akciová společnost Strojírny a stavby Třinec.

"Cílem je zejména zvyšování efektivity řízení, zjednodušení řídicích, komunikačních a výrobních procesů a dosažení úspor. Počet zaměstnanců zůstane i po sloučení obou subjektů zachován," uvedl první místopředseda dozorčí rady Třineckých železáren Ján Moder.

Železárny loni dosáhly zisku 793 milionů korun, což je o 584 milionů méně než v roce 2011. Firma sice prodala více válcovaných výrobků a oceli než před rokem, výši zisku však ovlivnila především vysoká cena vstupních surovin.

"Není to lehké, protože tohle není lehká doba. Ale já říkám, že to, co zažíváme, není žádná recese nebo krize, ale standardní stav. Důležité je, abychom si na to zvykli, abychom nečekali, že se vrátí ty skvělé roky 2005, 2006, 2007," okomentoval situaci na hutnickém trhu před nedávnem ředitel železáren Jan Czudek v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Na kladný výsledek však měla největší vliv rekordní výroba kolejnic a jejich úspěšný export. Podnik loni vyrobil 2,49 milionu tun oceli, což je o 0,5 procenta více než v roce 2011 a nejvíce v zemi.

Skupina se v důsledku ocelářské krize, kterou částečně způsobil pokles poptávky po oceli v Evropě, částečně import levné oceli z Číny, rozhodla zaměřit na specializovanou ocel. Betonářskou ocel třinecká společnost už kvůli levné čínské betonářské oceli nevyrábí.

"Záplava levné čínské oceli se projevuje zejména v komoditních oblastech, kde se nedělají zakázky na míru. Protože Číňané nikdy nebudou zabezpečovat individuální kvalitu, chtějí hlavně dodávat velké objemy, a to je výhodné třeba u plechů, které mají standardizované vlastnosti. Proto je naše strategie dělat věci na zakázku, jakostní výroby na míru zákazníkovi, z kvalitní oceli, kde je vyšší marže," uvedl Czudek.

Hlavní výrobkové portfolio Třineckých železáren tvoří ocelové válcované výrobky, jako jsou válcovaný drát, který tvoří téměř čtyřicet procent prodeje, kolejnice a hutní polotovary.

Evropské ocelářství v současné době prochází krizí a množí se hlasy z trhu, které tvrdí, že se objemy výroby oceli již nevrátí na předkrizovou úroveň. Přestože je Česká republika největším spotřebitelem oceli na osobu na starém kontinentě, její výroba zde stále klesá. Zatímco v roce 2007 vyrobily české hutě 20,5 milionu tun ocelářských výrobků, loni se výroba snížila o více než čtvrtinu na 15,1 milionu tun.



793 mil. kč

činil loni zisk Třineckých železáren, což je o 584 milionů méně než v roce 2011.

Související