Svědectví z Istanbulu

„V ulicích Istanbulu to vypadá jako při občanské válce. V centru jsou všude barikády. Davy v řádech tisíců jsou doménou mnohem menších měst jako Izmir nebo vysokoškolský Eskisehir. V Istanbulu je mnohem víc lidí. Sám jsem nebyl nijak zraněný, ale byl jsem celý mokrý od vodních děl nebo slzného plynu. Nesčetněkrát jsem viděl policii s děly a plynovými granáty a za první dny jsem na vlastní oči viděl desítky zraněných lidí. Podle toho, co jsem slyšel, hodně lidí po použití nějaké silnější formy slzného plynu i osleplo.“

Baris Yalcin, 25 let, vysokoškolský asistent

---

„Dobře si pamatuju protesty z roku 2007 proti tehdejšímu kandidátovi a dnešnímu prezidentovi Abdullahu Güllovi. V Istanbulu tehdy podle zahraničních agentur protestovalo okolo milionu lidí. S nynějšími demonstracemi se to ale intenzitou nedá srovnávat. Tehdy to byla akce konkurenčních politických skupin, dnes jsou v ulicích všichni, bez ohledu na politickou orientaci. Prostě nesouhlasí s Erdoganem a jeho diktátorstvím, cenzurou a policejním zásahům. To ukazuje i premiérův přístup k přestavbě Gezi parku, který zažehl protesty. Je to ve stylu: Já prostě ten park zdemoluju a nikdo mě v tom nezastaví. To byl pro mě a pro další statisíce lidí v Istanbulu impuls vyjít ven. Sám jsem potom na Taksimu několikrát čelil slznému plynu a viděl hodně lidí s velmi zle vypadajícími zraněními.“

Vedat Ondas, 39 let, strojní inženýr

---

"Policie je už od pátku brutální. A při střetech stále přitvrzuje. Nejdřív používali klasický slzný plyn, a naposledy něco ještě jiného a mnohem silnějšího. V sobotu už přišli s něčím, co připomíná chemickou zbraň. Není to cítit ani vidět a pozná se to až v momentě, kdy to začne strašně pálit na kůži i v dutinách. Ti, kdo to schytali pořádně, měli poleptanou kůži. Žádným tureckým zdrojům se nedá věřit, podhodnocují počty protestujících. Když v sobotu omezily dopravu, aby se nemohli protestující z Asie dostat na Taksim (ten leží v evropské části – pozn. red.) asi čtyřicet tisíc lidí se vydalo pěšky přes Bosporský most, který je normálně jen pro auta. Na Taksimu, v širším centru a i jinde po Istanbulu určitě protestovaly a protestují statisíce.“

Berk B., 23 let, čerstvý absolvent vysoké školy

---

„Nejdřív jsem byl v pátek jen zvědavý na situaci. Když jsem viděl, co se na Taksimu děje, šel jsem si domů pro plynovou masku a od té doby jsem v centru protestů. Většinou jsem byl v první řadě, protože jsem byl chráněný maskou, mnohokrát jsem ležel na zemi a mám zraněnou jednu nohu. Proč to dělám? Jsem opravdu otrávený Erdoganovou diktaturou. Ačkoli nacionalisté a republikáni jsou taky proti nám Kurdům, je vidět obrovská propast mezi nimi a islamisty z Erdoganovy AKP. Je mi jasné, že lidé, co podporují vládnoucí konzervativce jen tak nezmění svůj názor (Erdogan je premiérem od roku 2003, dvakrát byl znovuzvolen a naposledy v roce 2011 získala AKP skoro 50 % hlasů – pozn. red.), ale to, že jsme se postavili policejní brutalitě na taksimském Gezi Parku, je naše první vítězství. Od soboty vyhráváme. Místy už začínají o situaci referovat i tradiční média - a tak se snad informace dostanou i lidem v jiných částech země nebo těm, kteří nemají přístup k internetu.“

Kadir, student kurdského původu

 

 

Sledovat @hndialog