Svaz chemického průmyslu bude usilovat o to, aby z evropského systému emisního obchodování nebyly staženy žádné povolenky na emise oxidu uhličitého (CO2). Ve středu to v debatě o energetické a klimatické politice pořádané zpravodajským webem Euractiv řekl ředitel svazu Ladislav Novák. Podle něj by pro chemické podniky v Česku bylo nejlepší, kdyby se celý systém povolenek zcela zrušil.
Evropské podniky musí nakupovat povolenky, aby mohly vypouštět do ovzduší CO2. Evropská komise systém zavedla s cílem snížit množství tohoto plynu, který podle vědců způsobuje klimatické změny.
Evropský parlament návrh na takzvaný backloading, tedy dočasné stažení 900 milionů emisních povolenek z trhu, v dubnu poměrně těsně nepřijal a poslal ho zpět k přepracování výboru pro životní prostředí. O stažení části povolenek budou poslanci znovu jednat v červenci. Stažení části povolenek navrhla Evropská komise, krok by měl vést ke zvýšení jejich ceny.
Cena povolenky na emise jedné tuny CO2 se nyní pohybuje pod pěti eury, Evropská komise při spouštění systému emisního obchodování očekávala cenu povolenky mezi 20 a 30 eury.
Dienstl koupí Elektrárnu Chvaletice za čtyři miliardy. Antimonopolní úřad mu dal zelenou - čtěte ZDE
"V chemickém průmyslu musíme zhruba 55 procent povolenek nakupovat, na rozdíl od Německa a Francie," řekl Novák. Podle něj je to dáno tím, že bezplatně se povolenky v chemickém průmyslu přidělují na základě emisí vypouštěných provozy, kde se vyrábí elektřina z plynu. Ty fungují především v západní Evropě, naproti tomu v Česku a například také v Polsku se v chemickém průmyslu energie získává převážně spalováním uhlí.
"To je jeden z důvodů, proč jsme lobbovali za to, aby celá záležitost s backloadingem byla odmítnuta. Určitě se budeme snažit, aby podobný exces Evropské komise neprošel," prohlásil Novák.
Teplárníci: Motivuje to pouze odkládat investice
Systém emisních povolenek na konferenci kritizoval i ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. "Kdokoli chce dnes investovat, potřebuje vědět, jaká cena povolenky bude. Jestliže ty předpovědi jsou od nuly do 20 eur, tak to nemůže nikoho motivovat k investicím. To motivuje jen k tomu ty investice odložit a čekat, jak to dopadne," řekl Hájek.
"Systém emisního obchodování je, myslím, zralý na zrušení. Nebude nikdy fungovat, protože je fatálně chybný," prohlásil Hájek. Podle něj by bylo vhodnější stanovit uhlíkovou daň, která by postihla všechny emise CO2 včetně dopravy.
Za vhodné řešení označil uhlíkovou daň v rozhovoru pro HN také ekonom a expert na energetiku z Oxfordské univerzity Dieter Helm.
Stažení části emisních povolenek z trhu naopak podporuje skupina ČEZ. Představitelé skupiny už dříve uvedli, že bez stažení části povolenek celý systém emisního obchodování ztrácí svůj původní smysl, kterým bylo omezit produkci CO2.
Při současné ceně se totiž vyplatí provozovat spíš uhelné elektrárny, které mají emise vysoké, namísto investic do čistších plynových zdrojů. Vývoj na trhu emisních povolenek i vývoj cen elektřiny tak vedou k tomu, že se ČEZ nevyplatí uvést do provozu moderní paroplynovou elektrárnu Počerady, která bude dokončena v letošním roce.
"Co slyšíme z Bruselu je nyní pravděpodobné, že stažení povolenek projde v nějakém omezeném rozsahu, 500–600 milionů," řekl Barbora Vondrušková, specialistka ČEZ pro evropskou agendu. Podle našich analýz to na zvýšení ceny povolenek nebude mít dostatečný efekt, bylo by potřeba stáhnout asi dvojnásobek plánovaného objemu – tedy kolem 1,7 miliardy povolenek. Předpokládáme, že tento backloading nebude poslední a reforma systému povolenek bude pokračovat v dalších letech," dodala Vondrušková.
Unipetrol: Vyhazujeme se ze záchranného člunu
Druhým tématem, které průmyslové podniky trápí ještě víc než povolenky, jsou příspěvky na obnovitelné zdroje (OZE). Ty prudce rostou, letos celkem dosáhnou 44 miliard korun, v roce 2010 to bylo 13 miliard korun. Zástupci průmyslu kritizují, že u nás je tento růst rychlejší než v řadě zemí Evropy, například v Německu.
"Tím se sami ještě vyhazujeme ze záchranného člunu, když se nám evropský parník potápí," říká k tomu Jaromír Vorel, ředitel jednotky energetické služby Unipetrol. Evropský průmysl kvůli politice podpory obnovitelných zdrojů podle něj "těžce válcují" Čína a USA.
Unipetrol v posledních čtyřech letech na příspěvcích OZE zaplatil téměř 2 miliardy korun. Více platí jen České dráhy.
Mezi energeticky nejnáročnější obory patří vedle chemického průmyslu hutnictví, teplárenství, papírenství a také sklářství a keramika.
Svaz průmyslu se proto s vládou snaží vyjednat, aby se příspěvky na OZE snížily alespoň na úroveň loňského roku. Potřebné zhruba dvě miliardy korun by ale musel zaplatit stát. Jednání s ministerstvem financí by měla proběhnout v červnu. Situaci nyní komplikuje fakt, že podobné úlevy pro průmysl v Německu a Francii nedávno začala EU vyšetřovat jako nedovolenou podporu.
Pro zvětšení klikněte na obrázek:
