Ústavní soud nevyslechne šestici svědků, které mu v řízení o církevních restitucích navrhla ČSSD. Vypovídat tak nebudou ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a STAN), ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) ani olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Soud také nepředloží předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU, což navrhoval zástupce poslanců ČSSD Lubomír Zaorálek.

Soudci si ve středu vyslechli už i závěrečné návrhy. Jednání poté odročili na 3. června.

O zrušení zákona o církevních restitucích žádá z iniciativy Věcí veřejných skupina senátorů, dále poslanci ČSSD a zákonodárci KSČM. Druhý a třetí návrh soud odmítl, zabývá se tím prvním. Sociální demokraté a komunisté ale mají statut vedlejších účastníků řízení, a tak soud může přihlížet i k jejich argumentům.

Senátory zastupuje advokát Karol Hrádela, žádný ze senátorů na jednání nepřijel. Za poslance přijeli Lubomír Zaorálek (ČSSD) a Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM). Zájmy vlády hájí ministr bez portfeje Petr Mlsna.

Po přečtení znění stížnosti vystoupil zástupce stěžovatelů právník Karol Hrádela. "Věřím, že Ústavní soud nedovolí pošlapání základních demokratických principů našeho státu," uvedl.

Z čeho vláda vycházela, ptá se Zaorálek

Při zpochybňování majetkových nároků církví argumentoval událostmi ze 13. století, kdy si církev vynutila placení desátků v českých zemích, což podle něj vedlo k vytvoření majetkové základny na základě vynuceného rozhodnutí panovníka.

"Dochází tady k obrovskému transferu majetku, samotný návrh zákona mluví o 134 miliardách. My se celou dobu nemůžeme dobrat toho, jak se k těmto číslům došlo," uvedl Zaorálek. Podle něj není jasné, z jakých historických podkladů vláda vycházela.

"Církve si v tomto případě berou od státu něco, co není v souladu s právem ani s obecnými principy spravedlnosti. Mrzí mě, že Ústavní soud nedal větší prostor tomu, abychom se o těchto věcech bavili," dodal Zaorálek.

Svědci navržení ČSSD měli podle Zaorálka detailněji osvětlit okolnosti vzniku zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, stejně jako podmínky církevních restitucí. Kritici normy chtěli zároveň vnést jasno do toho, jak se určoval objem vydávaného majetku a finančních náhrad.

Kromě Hanákové, Bendla a Graubnera požadovali sociální demokraté také výslech ústředního ředitele Státního pozemkového úřadu Petra Šťovíčka, pověřeného šéfa Lesů ČR Michala Gaubeho a představitele Bratrské jednoty baptistů Milana Kerna.

Před zahájením jednání se plénum zabývalo námitkou pro podjatost u soudce Stanislava Balíka, nicméně jeho kolegové důvod k jeho vyloučení neshledali.