Když chystal Petr Lébl s dramaturgyní Ivanou Slámovou CD ke čtyřicátinám Divadla Na zábradlí, objevil v archivu neznámou píseň Odkvetlé chryzantémy - sentimentální šanson s neobyčejně vlezlou melodií, v němž postarší baryton lituje ztracené lásky a mizejícího času. Že se tato píseň hned několikrát objevuje dnes, po patnácti letech, v nové inscenaci Višňového sadu, není vůbec náhoda: výklad režiséra Jana Friče má povahu nahořklého ohlédnutí za minulostí Zábradlí, z nějž po dvaceti letech odchází ředitelka Doubravka Svobodová a jež se tak symbolicky loučí s érou, kterou symbolizují právě Léblovy čechovovské inscenace z let 1994 až 1999.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.