Každý politický režim má vždy hejno oponentů, z řad intelektuálů zvláště. Ty minulé se s nimi příliš nemazlily - známý rozvraceč feudálních pořádků Hus došel smrti mučednické, pro nepřátele komunismu či nacismu byl vždy k dispozici popravčí špalek či lágr. Režimy slušnější, třeba Bachův, vyvážely oponenty na zdravotní pobyty do odlehlých horských regionů či je alespoň nechávaly fízlovat v místě bydliště.

I pozdní komunismus už zavíral poměrně málo a nepopravoval téměř vůbec a soustřeďoval se na subtilnější formy zastrašování. Také je vždycky možno oponenty zavřít za něco nominálně kriminálního: neměl hříšník doma valuty? Platil řádně daně? Neosahával snad malé holčičky? Nerušil noční klid? Důkaznímu řízení lze vždy trochu napomoci a lidu se uleví - vždycky jsme si to mysleli! Žádný hrdina, ale kšeftař, nemrava a flamendr... člověk jako my. Vždycky se to ostatně týká jen relativně nevelké skupiny obyvatelstva, která si nějakým způsobem "otvírá hubu" - ani nejzvrhlejší autokrati nepopravovali v dobytých zemích třeba významné kuchaře.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se