Svou rozlohou je Kazachstán největším vnitrozemským státem světa. Většina území je ale pouze velmi řídce osídlena a zabírají ho pouště a polopouště, malá část je pokryta lesy nebo nějak hospodářsky využívána. Díky odlehlosti od obydlených území se v Kazachstánu mimo jiné nachází proslulý kosmodrom Bajkonur.
BOHATSTVÍ NEROSTNÝCH SUROVIN
Vývoj kazašského hospodářství nejvýznamněji ovlivňují ohromné zásoby nerostných surovin, kterými země disponuje. Zejména díky vysokým cenám minerálních paliv se meziroční růst HDP v období let 2000-2007 pohyboval mezi 8 a 13,5 procenta. Globální finanční a ekonomická krize přinesla propad cen surovin, což znamenalo výrazné ochlazení také pro ekonomiku Kazachstánu. Růst HDP zpomalil na 3,3 procenta v roce 2008 a 1,2 procenta o rok později. Zároveň došlo ke kolapsu kazašského bankovního systému a pádu několika nejvýznamnějších bankovních skupin. Propad ekonomiky se projevil také na konečné spotřebě, která zpomalila své dosavadní dvouciferné tempo růstu na meziročních 4,8 procenta v roce 2008 a téměř stagnovala v roce 2009 s růstem pouze 0,7 procenta.
Oživení světového hospodářství se rychle projevilo i na kondici kazašské ekonomiky. HDP v roce 2010 již meziročně přidal 7,3 procenta, když se průmyslová produkce i konečná spotřeba vrátily k desetiprocentnímu tempu růstu. Podobný výkon se podařilo zopakovat i v roce 2011, kdy kazašský HDP povyrostl o 7,5 procenta. V průběhu loňského roku se však ve vývoji ekonomiky země začaly projevovat zhoršující se podmínky globální ekonomiky. Přesto růst HDP dosáhl pěti procent.
ROSTE I DOMÁCÍ SPOTŘEBA
Solidní růst kazašské ekonomiky se kromě rostoucího exportu minerálních paliv opírá také o domácí spotřebu, která je tažena rostoucím disponibilním důchodem. K jeho růstu přispívá uvolněná fiskální politika, která předpokládá v období 2012-2014 nárůst veřejných výdajů o 16 procent. Veřejný dluh přitom s úrovní 12,7 procenta HDP (v roce 2012) patří do kategorie nejméně zadlužených států světa.
Základem kazašského hospodářství je těžba nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu. Jejich těžba se díky zahraničním investicím dynamicky rozvíjí a země se podle prognóz může brzy zařadit do první světové desítky ropných mocností. Kromě minerálních paliv má Kazachstán naleziště dalších strategických nerostů. Podle odhadů disponuje druhými nejrozsáhlejšími zásobami uranu, chromu, olova a zinku. Na třetím místě jsou jeho zásoby manganu a na pátém místě mědi. V první desítce se pak umísťuje ještě u uhlí, železné rudy a zlata. Za pověstnou třešničku na dortu můžeme považovat vývoz diamantů.
OTVÍRÁNÍ NOVÝCH OBORŮ
Průmysl vytváří téměř 38 procent kazašského HDP, ale zaměstnává pouze 12 procent pracovní síly. V jeho struktuře má zcela dominantní postavení těžba a zpracování surovin. Země se nicméně snaží o diverzifikaci a v poslední době jsou rozvíjeny také další obory s vyšší přidanou hodnotou jako farmaceutický průmysl, telekomunikace, doprava či zpracování potravin.
V zemědělství dál pracuje zhruba čtvrtina zaměstnaných obyvatel Kazachstánu, přitom zemědělská výroba vytváří jenom 5 procent hrubého domácího produktu země. Nejvíce pěstovanými plodinami jsou obilí, bavlna, ovoce a zelenina. Zajímavostí je, že Kazachstán je jednou z oblastí, odkud pochází jablko. Planému předchůdci dnešních jablek se v místním jazyce říká "alma". Regionem, odkud pochází, je okolí Almaty, což v kazaštině znamená "bohatý na jablka".
PŘÍLEŽITOSTI PRO EXPORTÉRY I INVESTORY
Pro Kazachstán je vzhledem ke struktuře jeho hospodářství velmi důležité jeho zapojení do mezinárodního obchodu. Proto v roce 2010 země společně s Ruskou federací a Běloruskem vytvořila společnou celní unii. Největším obchodním partnerem je Čína. Dalšími významnými partnery jsou na straně vývozu Itálie, Nizozemsko, Rusko nebo Francie. V dovozu jde kromě Číny hlavně o Rusko, Ukrajinu a Německo.
Kazachstán je zemí, která představuje řadu příležitostí pro exportéry i pro investory. Těžba a zpracování nerostného bohatství budou i v budoucnu základem hospodářství země. Ta si však uvědomuje rizika spojená se závislostí na jediném sektoru, a proto přistupuje k velmi dynamické diverzifikaci. Rozvíjí přitom odvětví náročná na technologie s vysokou přidanou hodnotou. Do mozaiky příležitostí je třeba přidat ještě rychle se zvyšující životní úroveň obyvatel a strategickou polohu na pomezí Evropy a Asie. Výsledný obrázek je už jen potvrzením atraktivity země.
Jaroslav Vomastek
ředitel odboru ekonomických analýz, MPO
Kazachstán na portálu BusinessInfo.cz
Portál BusinessInfo.cz nabízí ve svých teritoriálních rubrikách obsáhlý informační servis pro podniky, které do daného teritoria již exportují, anebo o tom uvažují. Platí to i pro Kazachstán. Podnikatelé zde naleznou články o aktuálním ekonomickém dění, interaktivní profil země s databází exportních příležitostí, přehled perspektivních vývozních oborů, kontakty, důležité odkazy aj.
Většinu území Kazachstánu zabírají pouště a polopouště. Hustota osídlení činí jen šest obyvatel na kilometr čtvereční. Na snímku je jurta - stan typický pro původní obyvatele země.
foto: Shutterstock
Průmysl vytváří zhruba 38 procent kazašského HDP. Fotografie je z obřího metalurgického závodu ve městě Temirtau, který je největším výrobcem oceli ve Střední Asii.
foto: Reuters
