Když se v Čechách řekne "jezuita", vybaví se páter Koniáš z Jiráskova románu Temno. Už jeho duchovní otec přitom prohlásil, že "moje Temno, to není historie, to je jen román", ale ideologům se hysterický fanatik hodil, a tak už to zůstalo. Jací byli jezuité doopravdy?
Zakladatel řádu Ignác z Loyoly (1491-1556) v mládí vedl rozmařilý život vojáka. Po jednom zranění si rehabilitaci krátil četbou a údajně při tom zažil i několik vidění. Začal se vzdělávat, absolvoval duchovní cvičení, vypracoval také jejich metodiku pro jiné. Řád Societas Iesu založil 15. srpna 1534, papež Pavel III. jeho existenci potvrdil 27. září 1540. Hlavním cílem byla misijní činnost, osvěta a vzdělávání.
Řád byl reakcí na rozmáhající se reformaci. Jeho metody byly drsné - stejně jako ty, jimiž protestanti oblažovali katolíky. Přesto v případě Tovaryšstva Ježíšova nešlo jen o primitivní vybíjení jinověrců. Bojovali především knihou, důrazem na vzdělání. Zakládali a provozovali školy s vynikající pověstí v teologii a filozofii i přírodních vědách.
Do Prahy přišli roku 1556, tedy dávno před Bílou horou. Cílem jejich působení nebylo poněmčování, svou víru naopak šířili i prostřednictvím českých knih. Jedním z důvodů, proč osvícenští panovníci v 18. století na papeži vymohli potlačení jezuitů, bylo právě to, že řád překážel centralizaci státní moci. Bulu rušící jezuitský řád "navždy a neodvolatelně" vydal Klement XIV. roku 1773. K obnovení činnosti došlo po skončení napoleonských válek.
Pravdivější obrázek jezuitů tedy předkládá život a dílo jiných jezuitů: patřil mezi ně Bohuslav Albín, Josef Dobrovský. Antonín Strnad, který v Klementinu založil nejstarší tradici meteorologických záznamů v Evropě.
Misionář Ferdinand Verbiest (1623-1688), jenž předvedl čínskému císaři model automobilu poháněného parní turbínou. Jezuitský pedagog Antonio Possevino (1533-1611) zřejmě inspiroval Komenského. José de Acosta (1539-1600) bývá označován za Plinia novověku, přírodovědce Athanasia Kirchera (1601-1680) zase přirovnávají k Leonardovi da Vincimu. Bartolomeu Gusmao (1685-1724) postavil první horkovzdušný balon dlouho před bratry Montgolfierovými. A takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho.
Repro: Wikipedia
