Ještě v prosinci 2011 to vypadalo, že se v Jihlavě budou vyrábět unikátní vírníky, stroje podobné vrtulníku, které ale fungují na zcela jiném principu (viz box). "Ten projekt ale umřel. Registrovali jsme o něj velký zájem. Byli jsme v Americe, měli jsme tu investory z Číny," popisuje rok starou snahu Jihlavan Airplanes o získání zakázky šéf firmy Jan Dvořák.

Jeho firma nicméně nikdy nebyla ve fázi, kdy by bylo jasně řečeno, že bude vírníky pro Čínu vyrábět. "Nikdy nebylo nic podepsáno. Americká firma měla částečně vyvinutý vírník, který ale neměla dotažený, a pro čínského investora sháněla někoho, kdo jí dopomůže ten projekt dotáhnout a zavést výrobu v Číně," říká Dvořák.

Co je to vírník?

Vírník neboli autogyra je opatřen rotujícími nosnými plochami - rotory. Na rozdíl od vrtulníků však vírník nemá rotor poháněn vlastním motorem. Místo toho je opatřen vrtulí (tažnou, ale častěji tlačnou) poháněnou motorem, jehož tahová síla způsobí dopředný pohyb vírníku. Při dopředném pohybu vznikají aerodynamické síly, které roztáčejí rotor a tento pohyb udrží vírník ve vzduchu.

Projekt skončil až těsně před podpisem smlouvy. "Chtěli jsme – a bylo to i tak dohodnuto – dělat vývoj vírníku za peníze. Nejsme velká firma, nemůžeme 5 let dělat vývoj a až po započetí prodeje inkasovat nějaká dvě, tři procenta ze zisku," doplňuje Dvořák.

Podle šéfa Jihlavan Airplanes vše nasvědčovalo tomu, že vývoj zafinancuje investor. "Když došlo k podpisu smlouvy, zjistili jsme, že máme složit dva miliony dolarů a stát se podílníkem konsorcia, které bude vírník vyvíjet. Ty peníze jsme ale ani reálně neměli," komentuje krach jednání Dvořák.

Projekt je podle něj mrtvý definitivně. A to nejen pro Jihlavan Airplanes. "Myšlenka je to nicméně výborná a pro Česko dostatečně zajímavá. Konkurovat Číně ve výrobě bude v budoucnu problém. Řešením je jim po nějakou dobu dodávat know-how, které je v tuzemském leteckém průmyslu poměrně dobré," uzavírá vzpomínku na vírník Dvořák.