Vedle zásadních věcí jsem za jeden z "výdobytků" listopadu 1989 považoval naději, že z veřejného prostoru zmizí připomínky odpudivých bolševických výročí - v neposlední řadě "Vítězného února", kdy pracující lid, vedený KSČ, porazil na hlavu "buržoazii a reakci". Dnes je módní říkat, že ty oslavy počátků teroru byly ryze formální, že je nikdo nebral vážně, jen se tím plnilo povinné penzum. Nevím. Jistěže ti předsedové místních organizací KSČ, pionýrští a svazáčtí vedoucí, fotrové, navlečení do uniforem LM, a sem tam i učitelé nebyli zapálení revolucionáři, ochotní umřít pro vizi spravedlivého světa bez boháčů a vykořisťovatelů Zároveň ale ti, na které jsem občas narazil, otravovali okolí s jakousi tupou umanutostí, míval jsem dojem, že si ty oslavy dost užívají.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se