Roman Sviták (53)

Vzdělání:
Vystudoval kybernetiku na Vysoké škole strojní a textilní v Liberci.

Kariéra:
Začínal v podniku Praga jako inženýr analytik a programátor.
V roce 1990 spoluzakládal firmu TIS, která se stala výhradním distributorem počítačů Apple a vydávala i počítačové manuály.
V roce 1991 se společnost rozdělila, vydávání literatury převzala Grada a zakladatel Roman Sviták je v ní od počátku předsedou představenstva.

Soukromí:
Je ženatý, má tři děti.
Jeho koníčkem jsou hory ve všech podobách i výškách.

Kybernetik Roman Sviták založil jednu z prvních novodobých soukromých akciových společností v tehdejším Československu. Jeho koníčkem byla výpočetní technika, ale scházela mu počítačová literatura. Začal ji tedy s kamarády vydávat a měli velký úspěch. Když poznal, že mu chybějí zkušenosti s personalistikou, uvedl na trh také knížky o vedení lidí. Hodně mu pomohla intuice, protože při vydávání odborných knih si nelze zadat předběžný výzkum trhu - bylo by to příliš drahé.

Intuice dnes nakladateli říká, že ač jsou čtečky, tablety a počítače na vzestupu, papírové knihy přežijí. "V ruce držená kniha má pro vnímání obsahu a pro učení obrovské výhody," říká předseda představenstva společnosti Grada Publishing. Svitákovo nakladatelství si drží stabilní pozici i v době, kdy český knižní trh zažívá obrovské turbulence. Společnost ročně prodá kolem milionu knih, v poslední době však doplácí na piráty.

Proč by dnes někdo psal české knihy? Uživit se tím může jen minimum lidí.

Uživit se psaním knih může několik jednotlivců, spisovatelů beletrie. Pro odborníka bude kniha vždy jakýsi vedlejší produkt, kterým uzavírá nějakou kapitolu nabývání svých znalostí. Poznatky, které získal v rámci své profese, tak sděluje dále. Odborná kniha slouží i v rámci habilitačního procesu. Je to jedna z podmínek, aby člověk mohl přednášet jako docent. Pro vysokoškolské učitele tedy patří publikování k neodmyslitelným součástem jejich práce. Jen zcela výjimečně se přitom někomu podaří publikovat odbornou knihu u světového nakladatelství v angličtině. V celém světě je tedy zvykem, že univerzity pomáhají ke zrodu domácí odborné literatury. To je v současné době u nás v ohrožení.

K tomu ohrožení patří i zmíněné kopírování?

Bezpochyby. Nám nevadí, když si někdo při svém studiu ofotí příslušnou kapitolu pro vlastní potřebu. Jiné je to ale v případě, kdy někdo zkopíruje celou knihu, jež čítá 500 stran. To dělá jednoznačně proto, aby ji mohl v digitální podobě poskytnout dalším lidem, kteří si ji stáhnou. Trend je přitom silně negativní. Ilegální kopírování se stále více rozmáhá. Protiprávně digitalizované knihy se mezi studenty bohužel šíří i kvůli tomu, že někteří učitelé - pod tlakem krácených rozpočtů škol - nad tím přivírají oči.

Dají se následky nelegálního šíření knih vyčíslit?

Meziročně to má dopad na prodej učebnic a odborných knih i v řádu desítek procent. V některých případech se dostáváme na šedesát procent původního nákladu, takže musíme v našem edičním plánu škrtat. Piráti ubírají prostor autorům, nakladatelům i knihkupcům. Nezákonné kopírování knih ničí lidskou práci a živobytí, ohrožuje budoucnost české knížky. Knihy obecně budou kvůli pirátům dražší, protože se jich prodá méně. Nakladatelé proto potřebují v boji proti pirátům pomoc z nejrůznějších stran: od vedení škol, učitelů, politiků i od širší veřejnosti.


Týdeník Ekonom č. 8/2013POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU NAJDETE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 21. ÚNORA.

 

banner 2

Související