Co je hlavním závěrem z jednání skupiny G 20 v Moskvě? Co se měnových kurzů a měnové politiky týče, bylo na pořadu dne hlavně Japonsko a jeho chystaná politika razantního měnového uvolnění.

G 20 nemá nic proti tomu, aby Japonsko nadále stimulovalo svou stagnující ekonomiku, jak se mu zlíbí, pokud ovšem japonští politici přestanou obhajovat politiku slabého jenu veřejně a verbálně.

Členové G 20 si přislíbili, že nebudou mířit na úroveň měnového kurzu z důvodů konkurenceschopnosti. Platí to i pro Japonsko, které má však podporu ostatních v boji s deflací.

…

Ve čtvrtečním Auditu jsem upozornil na to, jak se v ekonomické obci stále více diskutuje o tom, že by centrální banky měly monetizovat státní dluh a také rozdávat peníze přímo lidem. Celá věc nabrala nové otáčky poté, co ji veřejně podpořil lord Adair Turner, odcházející šéf britského finančního regulátora FSA. Tuto politiku podpořil i Martin Wolf z Financial Times.

S tímto názorem polemizuje Gavyn Davies ve FT v textu „Helikoptéry mohou být nebezpečné“. Jde však o polemiku vcelku vstřícnou a vlídnou. V závěru textu se praví: „V monetaristickém i keynesiánském nazírání hospodářství stálá monetizace nakonec vede k vysoké inflaci, přestože ono ,nakonec´může znamenat za velmi dlouho. Podle mého názoru to není cena, kterou bychom měli platit v podobě dočasně vyšší výroby.

Znamená to, že k monetizaci se nemá nikdy přistupovat? Nikdy je asi silné slovo vzhledem k různým možným scénářům. Turner i Wolf přesvědčivě vysvětlují, že Japonsko nemá jinou cestu z recese, protože potřebuje zvýšit inflační očekávání. To však dosud není případ Británie nebo Spojených států.“

…

Megan Greeneová na Bloombergu píše, že Řecko dosáhlo primárního rozpočtového přebytku, což znamená, že po odečtení úroků z masivního státního dluhu vláda více inkasuje, než utratí.

To je sice ekonomicky skvělá zpráva, ale autorka textu se domnívá, že toho využije a politicky na tom vydělá strana Syriza, která vyzývá k tomu, aby Řecko plně defaultovalo na své mezinárodní závazky.

…

Taktéž jsme minulý týden na tomto místě psali o schváleném evropském rozpočtu. Rubrika Charlemagne týdeníku The Economist naznačuje, že pravděpodobnost, že Evropský parlament slavně dohodnutý rozpočet neschválí, je velmi vysoká. Znamená to, že se pojede podle provizoria, tedy rozpočtu na rok 2013, a společný rozpočet bude tedy větší než ten schválený Evropskou radou.

Parlament je celkově „proevropštější“ než Evropská rada a tato proevropskost se překládá do „více eur“. Někteří europoslanci žádají, aby hlasování bylo tajné, aby nemohli být perzekuováni ze strany mateřských stran.

…

Když se mluví o tom, jak je euro příliš silné a eurozóna v krizi, stojí možná za zmínku, že přebytek běžného účtu platební bilance pro celou eurozónu dosáhl právě rekordních výšin. Informuje o tom deník The Wall Street Journal. Obchodní přebytek celé eurozóny činí 1,5 procenta HDP.