Prezidentská volba jako by zastínila všechna ostatní podstatná témata. Jako zcela zásadní se přitom jeví texty, s nimiž přišel server Motejlek.com, a nové informace k nim. Média tuto informaci spíše ignorují, možná proto, že nechtějí přiznat „zásah“ konkurenčnímu médiu (autor tento audit psal včera před odjezdem na služební cestu do Frankfurtu, dnes o kauze píše Mladá fronta DNES). Přitom jde o případ, ve kterém se do budoucna hraje o desítky miliard korun.

O co jde? Z firmy ČEZ byla zcela netransparentním způsobem vyvedena inženýrská firma I & C Energo a prodána maďarskému MOL. Tato firma byla brzy prodána obratem offshorovým strukturám zastupovaným advokátem Josefem Brožem, člověkem, který má úzké vazby na Martina Romana, jak koneckonců ukázaly Romanovy vazby na vlastnické struktury plzeňské Škodovky, s nimiž před časem přišla MF Dnes a které předcházely Romanovu přesunu z postu ředitele do křesla šéfa dozorčí rady ČEZ.

Přitom firma I & C Energo má od ČEZ garantovány zakázky na dostavbu Temelína a v budoucnosti tržby v řádech desítek miliard korun. Pokud existuje i minimální podezření, že byla ze společnosti ČEZ zcela netransparentně vyvedena firma, jejíž hospodaření mají následně výrazně oživit zakázky od ČEZ, a ty samé zakázky mají násobně zvýšit její hodnotu, mělo by dojít k velmi rychlému prošetření celé události a podle všeho i k zastavení celého tendru na Temelín. Měla by být odvolána dozorčí rada a politickou odpovědnost by měli vyvodit i konkrétní lidé na ministerstvech financí a průmyslu, kteří na ČEZ dozírají. Celá věc má i bezpečnostní aspekt, protože „zprivatizovaná“ firma je i majitelem know-how na řídicí systém Temelína.

Prošetřit by se měla i půjčka ČEZ maďarskému MOL, za kterou ČEZ získá oslabené akcie MOL, a akcionáři ČEZ opět přijdou o miliardy. Z plánované stavby plynových elektráren, které měl ČEZ stavět v Maďarsku, také podle všeho sejde. Toto jsou přitom ztráty, proti nimž skandál ČEZ v Albánii bledne. Kdo tyto transakce vlastně vymyslel, kdo je prosazoval, kdo za nimi stál politicky? Proč měl ČEZ pomoci maďarskému MOL bránit se před nájezdem ruské společnosti Surgutněftěgaz?

Jak jde tolerance těchto věcí dohromady s tím, že tu máme vládu, jež se chlubí fiskální disciplínou a transparentními veřejnými rozpočty? A to rozhodně není vše, společnosti ČEZ se poslední roky daří téměř každý rok udělat několik podivných obchodů se slušnou mimořádnou ztrátou, která vždy sníží zisk společnosti o zhruba deset procent, a má výrazné ztráty hotovosti, jež by se do státního rozpočtu jistě hodily. Jednou jsou to zbytečně draho nakupované solární elektrárny nebo uhelná elektrárna, jindy účetní ztráta při prodeji podílu v německých dolech, pak zase nepovedená investice v Albánii a letos zřejmě zaúčtování oprávky na velmi nevydařený kontrakt na plyn pro ztrátovou investici ve výši 20 miliard korun do plynové elektrárny Počerady.

Nehodily by se tyto peníze třeba ve školství, zdravotnictví nebo v kultuře?