Dubaj je pro většinu turistů dekadentně působícím místem, kde jim bývalý šéfkuchař prince Charlese pod hladinou moře vlastnoručně připraví večeři nebo kde si mohou dopřávat zábaly se čtyřiadvacetikarátovým zlatem.

Zářivá a přepychová Dubaj z turistických představ je jen jednou z podob skutečného města, které ve čtyřicetistupňovém horku stavěli a dál staví dělníci, z nichž většina za svou práci nedostává více než něco přes sto dolarů za měsíc.

Chudým obyvatelům Bangladéše nebo Pákistánu, kteří sem ilegálně míří za prací, jsou obvykle hned po příjezdu zabaveny pasy – výměnou za sjednání vytoužené práce. Většině lidí, kteří se rozhodli přicestovat do Spojených arabských emirátů za lepším životem, cesta do Dubaje ale mnoho štěstí nepřináší.

Do práce jezdí dělníci brzy, z táborů na staveniště je mikrobusy podobné policejním antonům vozí už od 4.30 ráno, jiní chodí kilometry pěšky. Žijí namačkaní na malých ubytovnách s minimální hygienou a prakticky bez lékařské péče.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se