Česko má osmý nejnižší dluh v Evropské unii. Jen v šesti zemích ale roste rychleji

Vládní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu v eurozóně na konci třetího čtvrtletí loňského roku činil 90 procent, zatímco o rok dřív to bylo 86,8 procenta.

V Evropské unii vládní dluh stoupl v uvedeném období na 85,1 procenta, což představuje meziroční nárůst o 3,6 procentního bodu. Vyplývá to z dat, která ve středu zveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat).

Vládní dluh České republiky byl ve třetím čtvrtletí loňska mezi 27 státy EU osmý nejnižší, když dosahoval 44,9 procenta HDP. O rok dříve to ale bylo "jen" 39,8 procenta.

Meziroční navýšení o 5,1 procentního bodu je sedmým nejvyšším růstem v EU, ukazují data evropských statistiků.

Podle informací ve Strategii financování a řízení státního dluhu českého ministerstva financí by měl vládní dluh v poměru k HDP stoupnout do roku 2015 až na 49,2 procenta HDP.

Za loňský rok by měl podle materiálu dluh stoupnout na 45,5 procenta a letos na 47,6 procenta HDP. V roce 2011 byl podle říjnové notifikace Českého statistického úřadu 40,8 procenta HDP. Pro přijetí eura je nutné dodržet hranici 60 procent.

Limity v zákoně o rozpočtové zodpovědnosti

Problémem přitom může být podle dřívějšího vyjádření hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka růst dluhu v souvislosti s limity v navrhovaném ústavním zákonu o rozpočtové odpovědnosti.

Tyto limity vládního dluhu jsou navrhovány na 40, 45, 48 a 50 procent HDP, ale kvůli potřebným hlasům opozice zřejmě budou nakonec vyšší.

"Při plánovaném deficitu pro příští rok může dluh ke konci překročit i hranici 48 procent HDP. Podle návrhu zákona o rozpočtové odpovědnosti by to znamenalo, že vláda bude muset na rok 2014 předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkové státního rozpočtu, státních fondů a rozpočtů zdravotních pojišťoven," upozornil Marek.

Nejzadluženější jsou jižní státy

Zdaleka nejvyšší vládní dluh má v unii krizí nejhůře zmítané Řecko, kde v daném období činil 152,6 procenta HDP. Na druhém místě pak figuruje Itálie se 127,3 procenta HDP. Naopak na opačném pólu stojí Estonsko s dluhem ve výši 9,6 procenta HDP.

Vládní dluh je souhrnem dluhů tzv. vládních institucí. V rámci České republiky mezi instituce patří organizační složky státu, územní samosprávné celky, vybrané příspěvkové organizace, státní i jiné mimorozpočtové fondy (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, Vinařský fond a další), Správa železniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centrum, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné ústavy, zdravotní pojišťovny, asociace a svazy zdravotních pojišťoven a Centrum mezistátních úhrad.