Japonsko bude své územní nároky hájit třeba i varovnou palbou a možná přijme i "další kroky", aby zabránilo čínským letadlům pronikat do oblasti sporných ostrovů. Uvedli to dnes podle agentury AP japonští činitelé v souvislosti s novou eskalací napětí kolem ostrovů Senkaku (čínsky Ťiao-jü), které si nárokují oba státy a kromě nich ještě pět dalších asijských zemí.

Do sporného námořního prostoru pronikly v sobotu tři čínské hlídkové lodi, což vyvolalo oficiální protest japonského ministerstva zahraničí. Tokio zároveň na incident zareagovalo vysláním letky bitevních letounů F-15, proti nimž vzápětí vystartovaly dva čínské stroje J-10. Ke konfrontaci vzdušných sil obou států došlo poprvé od loňského jara, kdy spor o ostrovy znovu propukl.

K přímému střetu bitevních letadel nedošlo, ale situace výrazně zvýšila obavy z eskalace konfliktu. Podle čínského tisku čínské letouny japonský vzdušný prostor nijak neporušily a akce japonských strojů F-15 byla neoprávněná.

Mapa oblasti:

Mapa

Poznámky japonských činitelů o "varovné palbě" podle AP přilily olej do ohně. Palba svítivými náboji má narušitele varovat, že může následovat vážnější útok. "Máme připraveny odvetné kroky, které odpovídají globálním standardům," komentoval situaci japonský ministr obrany Icunori Onodera.

Palba naposledy v roce 1987

K zatím poslednímu použití varovné palby se japonské letectvo odhodlalo v roce 1987 proti sovětskému narušiteli.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí zareagoval na japonská varování podrážděně. "Čínské loďstvo a letectvo operuje v oblasti ostrovů Ťiao-jü v souladu s právem," řekl mluvčí Chung Lej. "Akce japonské strany porušuje čínskou svrchovanost. Na tuto eskalaci reagujeme zvýšenou pohotovostí."

Peking koncem týdne pohoršila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která po rozhovoru se svým úřadujícím japonským protějškem Fumio Kišidou prohlásila, že USA "nezaujímají žádné stanovisko ohledně svrchovanosti ostrovů, ale uznávají japonskou správu a jsou proti jakékoli akci, která by ji podkopala". Čína toto prohlášení označila za "zradu dosavadní americké neutrality".

 

Související