Je opravdu s podivem, že člověk, který už několikrát vyhrál v soutěži o nejlepšího belgického tvůrce čokolády a v roce 2009 dokonce v prestižním celosvětovém klání Word Chocolate Masters, v zemi zaslíbené této pochutině čokoládu v podstatě ani nevyrábí, nebo jen občas cvičně po večerech. Jenže takových paradoxů by se v životě Ryana Stevensona našlo více.

Pro začátek možná stačí zmínit, že vlastně ani není Belgičan. Pochází z daleké Austrálie, kde přece jen čokoláda nemá zdaleka takový zvuk jako v Belgii. I proto jeho počátky a prvotní úspěchy v místních čokoládových soutěžích provázelo překvapení a možná i nechuť a rozpaky z toho, že tvůrcům této pochutiny v čokoládové velmoci, za jakou se Belgie oprávněně považuje, kraluje přivandrovalec z Austrálie.

"Poprvé byli poněkud překvapeni, ne každý byl zrovna nadšený. Ale když jsem vyhrál podruhé, tak už to brali mnohem lépe, protože věděli, že jsem na určité úrovni, že tady chci zůstat," říká na adresu belgických kolegů z branže usměvavý chlapík, který pracuje v pekárně a cukrárně svého tchána v bruselské čtvrti Uccle s názvem Le Saint Aulaye.

A dodává, že teď už se po mnohaletém působení v Belgii považuje za jednoho z místních výrobců.

S alergií na mouku dělá dorty

I když mluvit v jeho případě o výrobě čokolády není úplně namístě. Pravda, po večerech cvičně dělá i čokoládu, ale spíš v rámci přípravy na klání o nejlepší čokoládu. Přes den se ale mistr, který na univerzitě v Austrálii studoval matematickou statistiku a má alergii na mouku, zabývá "obyčejnými" dorty a občas i chlebem, bagetami a croissanty.

K tomu samozřejmě používá i čokoládu, ale to hovoříme o zcela jiné dimenzi. Vlastní podnik specializovaný na čokoládu zatím nemá, což by se však brzy mělo změnit.

Australan králem belgické čokolády

Král belgické čokolády Ryan Stevenson

Plán na vznik čokoládovny má v hlavě už dlouho. Původně chtěl otvírat v únoru. Plán mu ale zhatila předvánoční doba, pro pekaře a cukráře náročné období, během něhož nechtěl nechat tchánův podnik na holičkách. Na podzim ale už hodlá pracovat ve vlastním podniku.

Na návštěvu s lahví vína a čokoládou

Titulů má Stevenson, který před zakotvením v Belgii působil v Německu a Británii, mnoho. Tvrdá a dobrá je ale i konkurence. V Belgii čokoládě rozumějí. Když jde někdo na návštěvu či na večeři ke známým, tak kromě obligátní lahve vína přináší často právě i čokoládu. Mnozí navíc znají podrobné výrobní postupy, jednotlivé typy "pralinek" a chodí, když jim to umožní finance a čas, na ochutnávky za konkrétními mistry čokolády.

"Belgická čokoláda je nejlepší a má to své důvody... Když ji jíte, je mnohem jemnější," nastiňuje Stevenson. Už tradičně belgičtí mistři čokoládu vyráběli ze stoprocentního kakaového másla, aniž by přidávali další rostlinné tuky, jak je to podle něj běžné třeba v jeho domovské Austrálii.

Čokoládu jí denně

Zatímco kakaové máslo se normálně rozpouští v ústech při 27 až 28 stupních Celsia, u rostlinného tuku je to jiné, zdůrazňuje Stevenson, na jehož hubené tělesné schránce pravidelné holdování čokoládě není znát. A to si prý čokoládu i po mnoha letech v tomto průmyslu dopřává prakticky denně.

"Jím čokoládu, ale jen dobré věci. Musí to být opravdu velmi dobré," zdůrazňuje. "Hodně toho je moje vlastní," dodává s širokým úsměvem.