Ludvík Vaculík
Sekyra
(Čte Jan Kačer)
Radioservis 2012, 427 minut
Naše letokruhy jsou samá rána, táto
V české próze je poskrovnu knih, které by se tak poctivě vyrovnávaly s dědictvím otců. Pokrevní pouto dvou chlapů totiž obnáší i boj o místo ve světě, zvlášť když "tata" nebyl věčně doma a během takzvané socializace vesnice jako sedřený řadový partajník všechno zvoral. Audioverze odbojného románu, členěná melodiemi od Stinga, nabízí hutný zážitek stejně jako v roce 1966. Jak vidno, ve své zarytosti nebýval Vaculík vždycky sukovitý. Sdělení tu smotal do letokruhů, jež pak seká a řeže do vět, a tak se v textu podobně jako v Eliotových Čtyřech kvartetech vrství minulost s přítomností. A budoucností, neboť společenství vesnice směřuje k zániku. ŠEK
Frances Mayesová
Toskánsko na každý den
(Přeložila Zuzana Mayerová)
Paseka 2012, 300 stran
La dolce vita je stav mysli
Povzbuzena krajany Twainem a Jamesem, kteří s gustem glosovali cvrkot Američanů v rajské Itálii za Garibaldiho, se kalifornská profesorka tvůrčího psaní odhodlala k přerodu. Dala vale rozpadlým vztahům v San Francisku a začala zvelebovat dům u toskánského městečka Cortony. Její postřehy vydaly už na třetí svazek črt, receptů i cancákových úvah o tom, že "carpe diem" velí Italům žít líp, než je obecný zvyk - i v autobuse si přisednou k jedinému cestujícímu a zapředou řeč. Podle Mayesové je Itálie stav mysli, jenž si nade vše cení pomalosti, spontaneity a potěšení. Jen nesmí přisupět Berlusconi a rozmetat tu akademickou idylku reálpolitikou. ŠEK
Peter Bagge
Bradleyovi
(Překlad Feuer)
Aldente 2012, 154 stran
Simpsonovi s ostřejšími lokty
Pořekadlo praví, že všechno už bylo vymyšleno v Simpsonech. Nyní se chce dodat: A zbytek byl v Bradleyových. Jejich autor Peter Bagge se v komiksovém cyklu poškleboval tradičnímu obrazu ideální americké rodiny dříve, než si Homer dal první koblihu a než Al Bunda zasunul ruku do kalhot. Baggeův nekompromisní styl psaní i kreslení šel v 80. letech proti konzumu a tradičním hodnotám, oslovoval mladé raubíře, kteří chtěli něco víc než MTV a hity od Duran Duran. Z mladého flákače Buddyho Bradleyho se tak stal maskot Generace X, Bagge ho přitom netradičně během desítek let nechal dospět. Jako kdyby Bart Simpson utekl z domova a zapletl se s drogami. LR
Andy Stanton
Jste špatný člověk, pane Gumo! (Přeložil Vratislav Kadlec, ilustroval David Tazzyman)
Slovart / Brio 2012, 184 stran
I nezvedený smích má Achillovu patu
Brloh záštiplného morouse Gumy obklopuje zahrada jako ze žurnálu, kterou plení Čuprpsisko s přispěním autorských výpadů nonsensové ráže. Pitvorný příběh má v sobě něco z kouzel Lewise Carrolla (absurdního logična však poskrovnu), Terryho Jonese (když dojde na náhradní vousy) i Roalda Dahla (dospělí jsou na odstřel a musí se o to postarat děti). Historka, jež se v Británii dočkala už devíti dílů, zkoumá se žactvem nejnižších školních tříd podoby smíchu, který se dovede tvářit i jako čiré dada. Navzdory kreativnímu překladu nechtíc předvede taky to, jak zrádné řemeslo je dnes humor: bývá nedotažený nebo přetažený, pokud se tahá až z paty. ŠEK
