Umění nejsou žádné závody. Nezáleží na tom, kdo vyrazil první, ale kdo doskočil nejvýš či nejhlouběji. Přesto atletické podobenství neopouštějme. Prvním, kdo totiž v disciplíně nazvané báseň v próze vyběhl na trať, byl Max Jacob. Stalo se tak roku 1917, startovní výstřel vypadl právě z Kalíšku na kostky. K psaní pobídl všeuměla Jacoba jeho přítel malíř, jakýsi Picasso. Velkými jmény se to v té době v Paříži ostatně jen hemžilo a Jacobova holá hlava stála v čele mnoha společným avantýrám. Jacob se narodil jako žid, prodělal konverzi ke katolictví, jako žid v internačním táboře v roce 1944 zemřel. Stačil ovšem doběhnout hodně daleko.
Max Jacob
Kalíšek na kostky
(Přeložil Michal Novotný)
Torst 2012, 260 stran
