Pro obchodníky je to skvělá zpráva. Tanker Ob River energetického gigantu Gazprom se do japonského přístavu Tobata dostal z Norska za pouhých třicet dní. Místo cesty Suezským průplavem totiž zvolil plavbu Severním ledovým oceánem, tzv. severní mořskou cestou. "Použitím této trasy ušetříte 40 procent vzdálenosti, tedy snížíte o čtyřicet procent množství použitého paliva," uvedl pro BBC Tony Lauritzen, ředitel řecké společnosti, které tanker patří.

Kvůli globálnímu oteplování v Severním ledovém oceánu led neustále ustupuje. "Trasa se otevírá rychleji, než se předpokládalo. V současnosti je severní cesta bez ledu 44 dní v roce. Za deset patnáct let to může být až 135 dní. Neexistuje ale žádná přesná předpověď, kdy se trasa bude moci plně otevřít," řekl Hospodářským novinám Jan Šír z Univerzity Karlovy.

Každé komerční plavidlo na cestě, která vyjde v průměru na 7,4 milionu dolarů, musí doprovázet ledoborec. Tanker Ob River provázely ruské atomové ledoborce Vajgač a 50 let Pobedy. Severní cesta je kvůli tomu pořád dražší než tzv. jižní cesta vedoucí Suezským průplavem. Zatímco přeprava jednoho nákladního kontejneru z Hamburku do Šanghaje severní cestou přijde nejméně na 2500 dolarů, přes Suez vyjde přibližně o 700 dolarů levněji.

Poptávka roste

Ale čím častěji budou lodě brázdit chladné moře, tím nižší budou poplatky za ledoborce. A po nové trase je poptávka. Objem přepravy mezi Evropou a Asií každý rok roste o zhruba pět procent.

Kapacita Suezského průplavu brzy dosáhne svého maxima a obeplutí Afriky prodlužuje cestu o týden. Západní vlády sice dokázaly potlačit vzestup pirátství v oblasti Adenského zálivu, nově se ale rozvíjí v oblasti Jihočínského moře. Plavbě přes Suez nepomáhá ani nestabilita na Blízkém východě.

Zájem o zesplavnění severní mořské cesty posiluje i rozvoj těžby ropy a plynu v sibiřské oblasti a nedostatek surovin v Asii. Tu ještě posílila havárie jaderné elektrárny Fukušima, po které chce Japonsko do roku 2040 zastavit všechny své jaderné elektrárny. "Každý rok je objem dopravy na trase několikanásobně vyšší," uvedla pro Hospodářské noviny Else Berit Eikelandová z norského ministerstva zahraničí.

V současnosti mohou být pro dopravce výhodné jednorázové cesty, zvláště výpravy skupin lodí za ledoborcem. Společnosti tak mohou získat zajímavé podíly na trhu. Zavedení pravidelných nákladních linek se ale dá očekávat až za několik desetiletí. Rusko bude muset vybudovat novou infrastrukturu - přístavy, opravny, meteorologické stanice, záchrannou službu. Lodě vhodné pro plavbu ledovým mořem mají zatím mnohem nižší tonáže, navíc kvůli mělkým ledovým vodám potřebují menší ponor. Dopravci musí vybudovat nové obchodní flotily.

Číňané v Arktidě

Rusko si určuje pravidla, vybírá poplatky a povoluje proplutí svými teritoriálními vodami, kde je severní cesta zdaleka nejsplavnější. Na to má nárok podle námořního práva upravující oblasti s náročnými plavebními podmínkami.

Ale do hry chce vstoupit i Německo nebo Čína. Severní cesta by totiž pro velké exportéry mohla být během několika desetiletí klíčovou oblastí. Prosazují teorii, podle které je tato oblast společným bohatstvím lidstva, a měla by proto být spravována na mezinárodní úrovni. Obě země se navíc snaží zakládat svoje práva v oblasti na základě vlastní výzkumné činnosti.

Severní cesta zajímá i Evropskou komisi. Námořní doprava je klíčem k tomu, aby unie mohla být globálním ekonomickým hráčem. Jenže Rusko a Kanada odmítají unii udělit byť jen status pozorovatele v Arktické radě, mezivládní organizaci, která sdružuje státy v oblasti.

Pokud by se tato trasa měla stát v příštích desetiletích novou tepnou mezi Asií a Evropou, lze očekávat, že Číňané budou chtít chránit své obchodní lodě. Už dnes Čína soupeří s Indií o převahu v Indickém oceánu na trase do Evropy. Obavy z nové dopravní tepny mají i ekologové. Podle nich zplodiny z plavidel urychlí tání polárního ledu. Pro arktický ekosystém by mohl mít závažné důsledky i jakýkoliv únik ropy, který by se kvůli blokům ledu odčerpával ještě hůře než obvykle.

Severní mořská cesta