Navzdory předpovědím analytiků ukončila eurozóna rok 2012 v plné sestavě, včetně největšího kandidáta na vyhazov Řecka. Tím však výčet dobrých zpráv z Evropy v podstatě končí. Spolek států, který si v Lisabonské strategii z roku 2000 vytyčil smělý cíl - stát se do roku 2010 ekonomicky nejsilnějším regionem světa, totiž zakončil loňský rok v další recesi.

Propadl se do ní po sérií rozpočtových škrtů a zvyšování daní ve většině členských zemí. Jednou z největších výzev pro rok 2013 bude proto nalezení východiska z téměř neřešitelného dilematu - jak zamezit růstu dluhů, které v Evropské unii dosahují více než 80 procent HDP, a zároveň úsporami nepodvazovat už tak klopýtající ekonomiky.

Země platící eurem loni udělaly několik kroků pro vyřešení svých problémů. Schválily například definitivně podobu nového "eurovalu" (ESM), který disponuje až 700 miliardami eur a má sloužit k záchraně dalších problémových států. O peníze si brzy po vzniku ESM řekl další evropský kandidát na bankrot - ostrovní Kypr. Téměř 40 miliard pak pro své banky dostalo Španělsko.

Hledání východiska z krize se zatím nepříliš úspěšně od poloviny loňského roku věnuje nové duo lídrů kontinentální Evropy - nový francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová. Skeptici této dvojici příliš nevěří a dávají to najevo i akronymem, kterým ji od voleb nazývají. Dřívější zkratku "Merkozy" totiž nahradili hanlivým "Merde". I neznalcům francouzštiny netřeba překládat.

Zřejmě nejvíce pro přežití eurozóny v roce 2012 udělala Evropská centrální banka, která opět začala nakupovat dluhopisy předlužených zemí. V Evropě nyní panuje relativní klid. Je ale téměř jisté, že je jen dočasný a v roce 2013 budou následovat další zkoušky odolnosti eurozóny.

(Viz též Angela Merkelová ztrácí spojence...)

Jan Němec
redaktor týdeníku Ekonom

Související