Soud s poslanci Vítem Bártou a Jaroslavem Škárkou se musí opakovat. A téměř stoprocentně už jen jako formalita: soudce Jan Šott, který dal Bártovi podmínku za úplatky a Škárkovi tři roky natvrdo za podvod, bude muset oba poslance osvobodit.

Hospodářské noviny získaly podle informačního zákona rozhodnutí, kterým odvolací Městský soud v Praze kauzu nařídil znovu projednat. Bárta podle rozhodnutí rozhodně poslance neuplácel - není žádný důkaz, že nešlo o půjčky, jak se Bárta hájil.

"Obvodní soud bude respektovat právní názory odvolacího soudu a znovu ve věci rozhodne," nařídila odvolací soudkyně Jarmila Löffelmannová.

Pro oživení: Bárta, faktický lídr Věcí veřejných, dal poslancům Škárkovi a Kristýně Kočí obálky s penězi. Dohromady v nich bylo 660 tisíc. Podle obžaloby si tak chtěl úplatkem koupit jejich poslušnost.

Bárta navíc peníze nabízel i dalším svým poslancům na společném zasedání. A Soudce obvodního soudu Jan Šott v tom rozpoznal jasnou korupci. Škárku ale poslal do vězení za podvod, protože prý z Bárty peníze vylákal schválně, aby ho pak mohl obvinit z korupce.

Odvolací soudkyně Löffelmannová připomíná, že podmínkou úplatku je podle zákona "obstarání věci veřejného zájmu." Jenže jediným faktem prý je, že poslanci obálky dostali - Kočí v restauraci, Škárka u Bárty v bytě.

"Jakákoli souvislost s obecným zájmem není v této části skutkového děje zjištěna, tedy nelze ani z ničeho dovodit, že by šlo o úplatky, ať už bezúročnou půjčkou, anebo nevratným majetkovým prospěchem. Za této situace nelze jinak než uzavřít, že jednání obžalovaného Bárty nenaplňuje znaky žalovaného ani jiného trestného činu," rozhodla soudkyně.

Soudkyně Löffelmannová navíc dodává, že příběh - jak ho vylíčil soudce Šott - nedává smysl. Vztahy trojúhelníku Bárta-Škárka-Kočí byly už dlouho vyhrocené - poslanci svému šéfovi hrozili, že nebudou loajální. Jenže proč by je v takové situaci Bárta uplácel?

"Ve vzájemné napjaté a nepřátelské atmosféře by musel předpokládat reálnou možnost, jak se pak také stalo i objektivně pouze na podkladě předání půjček po oznámení této věci ze strany Kočí a Škárkovi policii, že by došlo z jejich strany k využití situace a k oznámení takového podplácení, čímž by se vystavil nebezpečí politické likvidace, tedy nebezpečí mnohem citelnějšímu, než byly dílčí problémy, jež údajně dle obžaloby chtěl poskytnutím úplatků odstranit," napsala Löffelmannová.

Částečně se Bárty zastal už v říjnu Nejvyšší soud, u kterého si Bárta stěžoval. A úspěšně: nejvyšší soudci rozhodli, že Bárta nemůže být potrestaný za nabízení půjček na poslanecké schůzi Věcí veřejných. Na rozdíl od Kočí a Škárky nabídky nezazněly v restauraci a v Bártově bytě, ale přímo na schůzi poslaneckého klubu VV. A protože to bylo na půdě sněmovny, Bárta byl chráněný poslaneckou imunitou.

Ale nebýt toho, soudkyně Löffelmannová stejně nesouhlasí se - zajímavou a do značné míry převratnou - teorií kolegy Šotta, že i obyčejná půjčka může zapůsobit jako úplatek. Tedy že poslanci díky Bártovým penězům mohli přestat rebelovat.

"S právními úvahami soudu I. stupně o charakteru vratné bezúročné půjčky jako úplatku by odvolací soud nesouhlasil," prohlásila Löffelmannová.

U Škárky pak soudkyně jednoznačně odmítá trest za podvod. I za jakýkoli jiný trestný čin. Opět: základním znakem podvodu je, že se chce někdo úmyslně na cizí účet obohatit. Podvod by to mohl být, jedině kdyby si Škárka peníze vzal, rozhodnutý je Bártovi nevrátit.

"Objektivně (si peníze) nechat nemohl – tomu odpovídá i faktický stav, neboť k vrácení částky Bártovi nedošlo nezávisle na vůli Škárky jen proto, že byla zajištěna orgány činnými v trestním řízení."

A soudkyně Löffelmannová raději předem upozorňuje, že soudce Šott těžko v jednání Škárky může najít nějaký jiný trestný čin, který by před ní obstál: "Ani jiná případná právní kvalifikace jednání obžalovaného Škárky vyplývající z provedeného dokazování nepřipadá dle názoru odvolacího soudu v úvahu."

Co tedy za kauzou stálo? Rozhodně prý ne úplatky ani kupování si poslanců výhodnými půjčkami. "...Celé záležitosti dal neadekvátní rozměr zájem medií a veřejnosti v důsledku na ní zúčastněných osob, jejichž chování ve stylu politického intrikaření nepodléhá trestní odpovědnosti, ale odpovědnosti před jejich voliči," myslí si soudkyně.

Pětatřicetiletý soudce Šott vedl celé řízení velmi otevřeně: nechal v soudní síni puštěné televizní kamery, ochotně poskytoval rozhovory. I to mu odvolací soudkyně vyčetla. Podle Löffelmannové šlo o mimořádně nevhodný "on-line proces", který je nadto v rozporu se zákonem.

Bárta krátce poté, co IHNED.cz zveřejnil rozsudek odvolací soudkyně, svolal tiskovou konferenci a na ní oznámil, že po svém případném osvobození bude kandidovat na předsedu Věcí veřejných.