Kdyby záleželo na kriticích, zbylo by z nové egyptské ústavy jen velmi málo. Vznesli proti ní řadu námitek, a zpravidla oprávněných. Záleží však na někom jiném, na jedenapadesáti milionech egyptských voličů. A zdá se, že většina Egypťanů návrh ústavy schválí. Už jen proto je na místě se zeptat, zda se v ní nenajde i něco dobrého.

Jistěže ano. Omezení působnosti volené hlavy státu na dvě po sobě jdoucí funkční období se vzhledem k nedokonalosti lidské povahy vyplácí všude na světě, ale jsou regiony, kde by tento limit měl být povinný. Nejsou nejlepším argumentem proti dlouhé vládě jednoho silného muže právě zkušenosti z arabských zemí? Takový vládce se jistě může příležitostně jevit jako osvícený, anebo alespoň - z hlediska Západu - jako menší zlo. Čas ovšem většinou odhalí, že základy jeho moci byly vratké. Jakou cenu má pak takový spojenec? Po pádu Husního Mubáraka a jeho tuniského a jemenského souputníka si Západ investice do vládců s podobnou legitimitou musí rozmýšlet dvojnásob obezřetně. Proto je ustanovení, že se Mubárakovi nástupci budou pravidelně střídat, přínosem nejen pro Egypt, ale i pro Západ.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se