Kořeny sporu sahají do roku 2002, kdy Argentina vyhlásila historicky největší státní bankrot a později se vyrovnala jen s některými věřiteli.

Věřitelé minulý týden požádali soud, aby změnil své nedávné rozhodnutí a nařídil Argentině do 10. prosince složit kauci ve výši alespoň 250 milionů dolarů (asi 4,8 miliardy Kč). Věřitelé se obávají, že Argentina vymýšlí způsob, jak jim nezaplatit. Celkem se domáhají částky zhruba 1,33 miliardy dolarů (asi 25,6 miliardy Kč).

Argentina tak zatím dostala šanci dál vyjednávat, na únor příštího roku je nařízeno soudní jednání, kde mají obě strany předložit své argumenty. Argentina ale už dříve veřejně naznačila, že nemá v plánu svým nespokojeným věřitelům zaplatit.

Nespokojení věřitelé po Argentině žádají, aby jim do posledního dolaru vrátila původní investici do argentinských státních dluhopisů. To ale vláda v Buenos Aires odmítá a poukazuje na to, že věřitelé měli šanci v roce 2005 a pak znovu v roce 2010 přistoupit na dohodu. Té využilo asi 93 procent věřitelů, kteří se smířili s tím, že musejí odepsat významnou část investice.

Argentina nechce platit mimo jiné proto, že zbylí věřitelé podle ní patří mezi takzvané supí fondy. Ty vyhledávají rizikové investice a věří, že se jim podaří z nich dostat co nejvíce. Argentina poukazuje na to, že tyto fondy dluhopisy koupily velmi levně, neboť v té době už bylo zřejmé, že Argentina má problémy. Země tak naznačuje, že nespokojení věřitelé hned od začátku pouze spekulovali na vysoký zisk.

Současná právní bitva se opírá o jedno z dřívějších soudních rozhodnutí, podle něhož Argentina porušila doložku vyžadující rovné zacházení se všemi věřiteli. Už dva soudy v USA došly k závěru, že Argentina měla všem věřitelům zaplatit ve stejnou dobu. Země totiž nejprve zaplatila těm, co byli ochotni s ní jednat o ústupcích, zatímco věřitelům, kteří vyjednávat odmítli, nezaplatila vůbec nic.