Skupina Ztohoven zveřejnila v rámci umělecké instalace telefonní čísla předních českých politiků. Jak se dalo očekávat, vykoledovala si za to odsouzení státotvorných komentátorů, kteří to nepovažují ani za umění, ani za dobrý nápad.

Máme tu hned dva komentáře v Lidových novinách a Petr Honzejk v Hospodářských novinách dokonce označil skupinu za „výrobce lůzy“, protože politici teď dostávají odpudivé esemesky. Podle Honzejka umělci ze skupiny Ztohoven „nepovzbuzují démos, politický lid, naopak dostávají do hry lůzu. Je to prý přitakání kultuře masového žvástu, která prostupuje společností.“

No, vlastně se dá asi říct, že ta akce vzbudila přesně svůj účel. Umělci provokují a komentátoři se pohoršují. Nemá to takhle nějak vlastně na světě být?

Měšťácká společnost chce klid a pořádek a umělce by nejraději vykázala do ateliérů, studií a galerií, kde se budou věnovat estetice a kráse. A umělci zase sami sebe chápou tak, že mají či snad dokonce musejí provokovat, testovat, znepokojovat, zneklidňovat, narušovat klid a pořádek, štvát, rozčilovat a provozovat věci hraniční a leckomu nepříjemné.

Věci by asi nebyly na svém místě, kdyby si umělci vydobyli od politických komentátorů pochvalu za zkvalitňování demokracie. Přece jen se však člověku zdá, že komentátoři a další ochránci stability, klidu na práci a všeobecné počestnosti sedají umělcům na lep příliš snadno. Kdyby totiž odsudek ze strany politiků a komentátorů nepřišel, pak teprve by se museli umělci nad sebou zamyslet a asi to nejspíš zabalit.

Politici dostávají ošklivé esemesky. Ano, je to nepříjemné, politikům někdo znepříjemnil život – bude se jim chvíli hůře vládnout. Ale děje se něco tak výjimečného? Anonymní diskuse na internetu a pod články dávno představují často příliš odpudivý kanál a většina médií, ve kterých komentátoři většinou pracují, je přesto dosud zachovává. A když nějaká rozhlasová stanice umožní volat živě do vysílání – to také slyšíme už dvacet dva let krásné věci.

A co se legality celé věci týče, pak buď zákon porušen nebyl, což je pravděpodobné, a nebo byl, a v tom případě zrovna skupina Ztohoven (tedy alespoň její šéf) prokázala, že je připravena v rámci svého „testování hranic“ nést důsledky a „jít si sednout“.

Související