V našich zeměpisných šířkách se s výrazem kolaborace setkáváme především v negativním smyslu spolupráce s nepřátelskými silami za 2. světové války. Tento termín má ale především pozitivní význam, který se pomalu dostává i do oblasti dodavatelských řetězců a řízení logistických procesů. V jistém smyslu je určitý typ spolupráce součástí mnoha lidských činností. Pokud se ale jedná o dva konkurenty, nebývá to již tak běžné.

Logistická kolaborace mezi výrobci
Konkurenční výrobní firmy vstupují do úzkého pouta kolaborace v oblasti dodavatelských řetězců za účelem optimalizace logistických operací, tedy sdílení vybavení, dopravních prostředků, informací nebo služeb jednoho přepravce, a tím snížení nákladů. Zjednodušeně jde o to, aby firma efektivně využívala své kapacity - aby kamiony s jejím zbožím nejezdily poloprázdné a sklady byly dostatečně vytížené. V současnosti již nejmodernější informační technologie umožňují vytvářet takové sítě v obrovských měřítkách. Celý logistický systém pak mohou spoluvytvářet oba partneři, častěji si však pro tyto účely najímají 3PL nebo 4PL firmu.

K logistické kolaboraci dochází i na poli maloobchodu. Skupiny Rewe a Coop loni v Německu oznámily, že prohloubí své strategické partnerství započaté před čtyřmi lety v oblasti logistiky a nákupu. „Pokud někde uvidíme, jako například na poli logistiky, další oboustranné výhody, budeme tyto synergie dále rozvíjet,“ řekl výkonný ředitel Coop Gerd Müller. Firmy potvrdily, že spolkový antimonopolní úřad kolaboraci schválil.

Kolaborace konkurentů se ale rozvíjí zejména na straně dodavatelů. Dva z největších výrobců cukrovinek – Hershey a Ferrero - takový společný projekt oznámili loni v Severní Americe. Cílem má být nejen úspora nákladů, ale i škodlivých emisí. Ačkoliv firmy nezveřejnily detaily (pouze oznámily, že spolupráce nezahrnuje výrobu, prodej ani marketing), předpokládá se, že kolaborace zahrnuje společné využívání skladovacích kapacit, distribučních toků i přepravních prostředků. The Journal of Commerce to označil za vcelku neobvyklý krok pro tak velké konkurenty, který ale bude jednou vcelku obvyklou strategií vzhledem k tomu, jak se snižují nákladní kapacity a zvyšují náklady na přepravu. „Kolaborace v dodavatelském řetězci je trend, který se rozrůstá napříč obory, jelikož se firmy snaží naplno využít svou logistickou infrastrukturu,“ řekl prezident Hershey John P. Bilbrey.

„Přes enormní potenciál tohoto modelu snižovat náklady a chránit planetu je zavádění do praxe velmi pomalé. Změnit léta zavedené aktivity bývá obtížné,“ říká dlouholetý propagátor kolaborace Chris Kane z 3PL firmy Kane Is Able, která se zabývá zejména rychloobrátkovým zbožím (FMCG). Oznámení spolupráce mezi dvěma významnými výrobci podle něj potvrdilo, že tento model má budoucnost. „Oba prodávají čokoládové výrobky, které soupeří o přízeň zákazníků v regálech po celé Severní Americe a vlastně celém světě. Ale vedoucí manažeři obou firem zjistili, že nesoupeří ve skladu ani v kamionu a že sdílení obou aktivit dává smysl,“ říká Kane. Výsledkem bude méně jízd, méně dopravních problémů, méně spotřebované energie a efektivnější příjem v distribučním centru maloobchodníka. Paradoxně se ale tímto směrem ubírají velké společnosti, přitom nejsmysluplnější je kolaborativní distribuce v případě středních firem, které nemají takové objemy zboží, tudíž nejsou schopny plnit kamiony dostatečně efektivně, dodal Kane.

Firmy se nyní zaměřují na identifikaci a odstranění zbytečného plýtvání, myslí si Carl Fowler, ředitel oddělení rozvoje ve společnosti Menlo Worldwide Logistics. „Během posledních dvaceti let se firmy naučily využít změny na trhu a přistoupily ke spolupráci s externími dodavateli služeb, čímž došlo k rozvoji a změnám v přístupu k dodavatelským řetězcům. Nyní ale začaly hledat cesty, jak snížit náklady interně. A kolaborace mezi konkurenty je jedním z trendů.“
 

Kolaborace se rozbíhá i v Evropě
Přestože se kolaborace prosazuje zejména ve Spojených státech, své místo si hledá i v Evropě. Výrobci cukrovinek Mars a Ferrero začaly kolaborovat v dodavatelském řetězci v Severní Americe v roce 2007 a před třemi lety odstartovaly společné dodávky zboží i v Německu. Například ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko takto obě cukrářské firmy zaváží dvě třetiny všech obchodů. „Přepravní náklady se snížily až o 15 %. Když se snaží firma optimalizovat svou distribuci sama, dosáhne maximálně 3 %,“ myslí si Romald Heuvelmans, vedoucí logistiky v německé pobočce firmy Mars. „I dodavatelé nápojů konsolidují svou distribuci v městských oblastech Německa,“ tvrdí Stefan Wolpert z Frauenhoferova centra pro aplikovaný výzkum v Norimberku. K hlavním výhodám kolaborace konkurentů v dodavatelském řetězci patří pokles zásob v prodejnách, nižší skladové zásoby na straně dodavatele, omezení jízd naprázdno, snížení prostojů aut, snížení celkového počtu jízd, rychlejší distribuce, efektivnější závoz na distribuční centra. Z toho všeho samozřejmě pramení nižší náklady a méně vypuštěných škodlivých emisí.

Mezi dalšími příklady úzké kolaborace v dodavatelském řetězci je projekt, na kterém se podílejí čtyři velcí výrobci spotřebního zboží - Kraft, Nestlé, Bacardi a Colgate. Loni se konaly první pokusy, letos již pilotní fáze a příští rok se plánuje uvedení do praxe, kterou má koordinovat dceřiná organizace složená ze zástupců zúčastněných stran. Cílem projektu je mimo jiné zvýšit podíl železniční dopravy v celém řetězci.

Z ankety pořádané mezi poskytovateli logistických služeb vyplývá, že „competitive collaboration“ v českém prostředí zatím žádná firma neprovozuje. „Takovou kooperaci jsme na českém trhu ještě nezaznamenali. Jediná situace, kdy objednává najednou více firem je, pokud patří pod jeden holding, mateřskou firmu, a tím pádem využívají podmínek dohodnutých mateřskou společností,“ uvádí Petr Chocholatý, generální ředitel DSV Road.

Podobně hovoří Daniel Knaisl, jednatel skupiny Geis: „Naše zkušenost s tzv. collaboration je spíše taková, že i když někteří z klientů začali o takto úzké spolupráci uvažovat, nebyli schopni dosáhnout domluvy, a to právě z důvodu konkurence, protože se báli o své know know, nivelizaci rozdílů v servisu doručování apod. Zdůrazňuji ale, že to se bavíme o skutečných konkurentech a ne o firmách podnikajících ve stejném oboru, které si ale jinak nekonkurují. To je pak něco jiného. V České republice existuje např. skupina prodejců hraček, která si společně domlouvá dopravu a snaží se vyššími celkovými počty zásilek dohodnout s přepravci výhodnější ceny. To ale nejsou konkurenti v pravém slova smyslu, protože to nejsou obchody s hračkami sídlící v jedné ulici.“

Ani ředitel sektoru rychloobrátkového zboží DHL Supply Chain Jan Vymazal nemá s kolaborací konkurenčních výrobních či obchodních firem u nás zkušenosti. „V podmínkách českého trhu se dosud nevytvořily formy spolupráce mezi konkurenčními společnostmi, jak jsou známé například z trhu Spojených států. Určité inklinace ke spolupráci bylo možné pozorovat už před několika lety, nicméně nikdy se netransformovaly do praktické dlouhodobější spolupráce,“ říká.

Logistické sítě
Spolupráce a kolaborace mají různé formy a stupně. Jednou z forem je kooperace logistických firem v rámci společných sítí. Zatímco větší společnosti mohou těžit ze svého postavení a vytvářejí logistickou a distribuční síť pouze z vlastních zdrojů, většina malých až středních poskytovatelů, kteří chtějí expandovat, by profitovala spíše, pokud by se spojila s vhodnými partnery, myslí si Wolfgang Lehmacher z konzultační společnosti CVA. Pokud chce firma rozšířit a prohloubit svůj globální dosah a není schopna rozvoj ufinancovat, kolaborativní logistické sítě znamenají cestu vpřed. Jejich podstatou je pak vize založená na sdílení informací. „Zatímco sítě ve výhradním vlastnictví staví především na ‚hardware‘, jako jsou kamiony, letadla či budovy, kolaborativní sítě staví na ‚software‘, tedy procesech, informačních technologiích, vztazích atd.,“ dodává Lehmacher.

 

Celý článek včetně dalších možností spolupráce v logistice a dodavatelském řetězci vyjde v prosincovém čísle Logistiky

Související