Základní úroková sazba v Česku narazila téměř na své dno. Rada České národní banky (ČNB) se totiž ve čtvrtek dohodla, že sníží sazbu o nezvyklé 2 desetiny procentního bodu na 0,05 %.
Banka tím chce jednak plnit svůj inflační cíl, ale také podpořit skomírající ekonomiku. ČNB totiž v nových prognózách počítá s růstem HDP v příštím roce jen o 0,2 %. Dřívější předpověď přitom hovořila o 0,8 %.
Jaké náboje zbyly České národní bance v rámci podpory ekonomiky po snížení sazeb na rekordní minimum? Pro koho je výhodné mít jedny z nejnižších úrokových sazeb na světě? A co nižší sazby udělají s inflací?
Na to jste se ptali hlavního ekonoma ERA Poštovní spořitelny Jana Bureše.
HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE
Online rozhovor
Myslíte, že Singrovi ještě něco zbývá. Vnitřní poptávku nepodpoří , tu již zdecimoval chemik řečený kádinka Kalousek, vnější poptávku propadem koruny nezvýší, tak podle mého názoru chybí aby si pan Singer natáhl kalhoty, pokud si je předtím stačil stáhnout.
Centrální banka není sama o sobě schopná vyřešit slabou domácí a už vůbec ne zahraniční poptávku. Není to ani její zodpovědnost. Může maximálně otevřením měnových kohoutů domácnostem a podnikům trochu ulehčit složité období strukturálních změn v ekonomice. Prakticky všechny studie o rozpočtových reformách ukazují, že úspěšná dieta státu musí být podpořená expanzivní měnovou politikou.
Dobrý den, chci se zeptat na tři otázky:
a) co si myslíte o tom, zda ČNB tímto nevytváří novou úvěrovou bublinu. Spousta lidí má dnes hypotéky a pokud by sazby poskočily nahoru o třeba 3-4 % na úrovně dřívější, tak bude mít podle mého názoru spousta lidí ufinancovat své hypotéky a ostatní úvěry
b) pokud by teď přišla nějaká další krize ze světa (například kvůli nedostatku potravin díky nepřízni počasí v USA) jaké má možnosti ČNB v podpoření ekonomiky, když už má sazby vystřílené?
c) v jakém horizontu vidíte potenciální možnost zvyšování úrokových sazeb?
Díky za odpověď
Standa David
Růst úvěrů je zatím velice pomalý a domácnosti jako celek nemají na krku velké dluhy - předluženost je problémem spíše ve vybraných lokalitách. Úvěry domácnostem rostou o 4% meziročně a úvěry podnikům o 2%. V takovém prostředí bych se nafukování bubliny na jakémkoliv z trhů aktiv nebál. Zatím naopak vidím nižší sazby jako příležitost pro výhodnější refinancování domácností a podniků se stávajícími úvěry. Tím si řada z nich nakonec může vylepšit příjmovou situaci.
Jinak ad b) jak jsem odpovídal výše, ČNB nemá zbraně ani zodpovědnost za řešení všech vnějších šoků.
ad c) Sazby podle mého názoru půjdou vzhůru až v roce 2014, protože příští rok budeme rádi, když ekonomika vykáže jakýkoliv kladný růst.
Dobrý den. Mám dotaz, který se týká nás spořivých. Již asi 5 let je vyšší inflace a nám spořivým dávají banky úroky hluboko pod inflací i když máme na spořícím či termínovaném účtu statisíce a výpovědní dobu 1 rok. V roce myslím 2003 byla nulová inflace a banky nám dávaly úrok přes 1%. Jako to, že tehdy to šlo dávat úroky ze spoření nad inflaci a nyní to nejde.
Úrokové sazby jsou v Polsku 5% a v zemích s EUR 0,75, tj více jak u nás a jistě tam banky dávají střádalům vyšší úrok než u nás. Za jakých podmínek mohu převést své mnohastatisícové úspory do ciziny (Polsko, Švýcarsko, Německo), kde by mi šel jistě větší úrok? Děkuji za odpovědi. Nashledanou.
Reálné úrokové sazby ve většině evropských zemí jsou buď záporné nebo v těsné blízkosti nuly. Centrální bankéři se snaží ekonomikám usnadnit bolestivé strukturální změny nastartované pádem americké investiční banky Lehman Brothers. Daní za to je nízký reálný výnos “bezpečných” investic. Pokud chcete víc, musíte jít do vyššího rizika. Zvolit například investice do dividendově silných akcií.
Rozdíl Česka oproti zahraničí není velký. V Polsku má centrální banka sice základní sazbu 4,75%, na běžném účtu ale dostanete od bank v průměru necelá 2% a inflace na rozdíl od Česka přesahuje 4%.
Pokud chcete spořit v zahraničí, musíte také počítat s kurzovým rizikem. Ne nadarmo mají vyšší úrokové sazby země, které jsou obecně považovány za rizikovější (Maďarsko). Ve chvílích rostoucího napětí na trzích pak můžete o veškerou úrokovou výhody přijít na kurzovém pohybu.
Dobrý den.
ČNB svým snížením chce podpořit domácí spotřebu. Chápu ale mám dvě otázky.
1) Proč jsou všichni v západním světě fascinování ukazatelem HDP? Dnešní ekonomika je jiná než byla dříve. Při současném nasycení trhu, obrovské nadvýrobě a nedostatku "převratného technologického pokroku", bychom se spíše měli zaměřit na udržení současné životní úrovně a považovat nulový růst HDP za úspěch.. ? Vždyť HDP je pouze ekonomický ukazatel a neodráží celkovou úroveň života.
2) Podpořením spotřeby (snížením úrok. sazeb)ČNB defakto podporuje růst inflace. Můžeme chápat tento krok, stejně jako tisk nadbytečných dolarů FEDem nebo odkup dluhopisů zadlužených států prostřednictvím ECB, jako pokus o snížení celkového zadlužení prostřednictvím "velké" inflace u všech předlužených západních ekonomik?
Centrální banky se skutečně v tuto chvíli inflace nebojí a možná máte pravdu, že někdy v budoucnu může být pro některé ekonomiky složité z měnové expanze vycouvat. Varovným příkladem může být politika ECB, která má ve své bilanci velké množství neprodejných cenných papírů. To ale není případ ČNB. Ta si eventuálními intervencemi proti koruně může posilovat devizové rezervy a do budoucna, v případě, že by ve světě hrozila inflace, zvyšuje potenciál k obraně české měny.
Co se týká fascinací růstem, otázka je trochu složitější. Souhlasím, že současná společnost má silný problém s přílišným důrazem na soutež, která je podhoubím růstu - soutěž na úkor kooperace a to, co je mé, na úkor toho, co je naše společné. Představa, že demokratické společnosti mohou fungovat bez rostoucích ekonomik, je ale mylná. Za prvé, ekonomický růst nelze řídit. Potřebovali byste diktátora, který by z moci úřední rozhodl, že pokud se jednomu sektoru daří, ostatní musí klesat tak, abychom všichni splnili cílovou nulu. Za druhé, ekonomiky, kde roste počet obyvatel z principu musí růst. Pokud nerostou, odsuzujete obyvatele k chudnutí. Za třetí, neexistuje nic mezi růstem a propadem ekonomiky. Pokud se chci vzdát růstu, volím pád. Pokud čekám propad ekonomiky, ruším investice, propouštím a rostoucí nezaměstnanost s padající poptávkou mé obavy jen dál potvrzují a vedou k dalšímu propadu. Před touto spirálou varoval již John Maynard Keynes nebo Hyman Minsky, a to jsou spíše kritici volné ruky trhu. Za čtvrté, růst HDP nemusí znamenat automaticky víc ledniček a aut. Ve vyspělých společnostech se jedná především o služby, které jsou páteří růstu. Může jít například o informační služby, práci konzultačních firem a obecně aktivity, které lidem umožňují hlubší specializaci na to, v čem vynikají. To rozhodně neznamená vyšší, ale častokrát nižší fyzickou spotřebu energie. Dokládá to například i setrvalý pokles spotřeby ropy v USA i v eurozóně v posledních letech. To, co by nás mělo trápit, není růst samotný, ale jeho kvalita. Je legitimní, aby se společnost ptala, zda chce růst tažený energetickým koncernem zatěžujícím životní prostředí nebo zda daněmi vyrovnávat rozdíly mezi nejúspěšnějšími a nejchudšími....Je ale holý nesmysl zpochybňovat růst jako takový.
Dobrý den,pan Singer(neoliberál) nám vždy vykládal jak že se má ta ekonomika řídit.A tímto krokem myslím dokazuje,že je trochu v úzkých!Hlavním úkolem ČNB je hlídat inflaci,nejde jí tímto krokem právě tu inflaci roztočit?Přesně opak o co jde EU?Opravdu by pro nás v současnosti bylo € tak nevýhodné jak nám tvrdí p.Singer?
Strategie ČNB zůstává v tuto chvíli podobná jako strategie většiny světových centrálních bank. Problém je totiž podobný - slabá poptávka a prozatím nízké inflační tlaky. ČNB nicméně v použití netradičních nástrojů měnové politiky patří k nejopatrnějším. ECB na druhou stranu zrychlovala od konce roku 2011 tisk peněz (nafukování bilance) nejvíce ze všech centrálních bank v OECD. ECB také nakupovala do aktiv výrazně méně kvalitní cenné papíry než například americký Fed a riziko, že bude někdy v budoucnu problém udělat krok zpátky, je v eurozóně nesrovnatelně vyšší.
Dobrý den,
Vypadá to, že Miroslav Kalousek chce zemi dohnat do stagflace a celá česká politická scéna (jak politici koalič, opoziční, tak i různí rebelové a odpadlíci) se řídí heslem, že čím více nestability, tím líp. Má vůbec ještě ČNB nějakou reálnou šanci bojovat protitomu co se v politice děje?
Myslím, že našemu státu by prospěla hlavně nějaká názorová stabilita vlády. Co je podle vás horší: Překročit plánovaný schodek rozpočtu nebo nemít ještě začátkem listopadu jasno o výši DPH na příští rok? Ocenil byste, kdyby platnost zákonů určujících výši daní, musela být nejméně rok od jejich schválení v parlamentu, aby subjekty v ekonomice měly reálnou šanci připravit se na změny?
Máte pravdu, že náš problém rozhodně není v měnové politice. Také naši guvernéři pravidelně obsazují jedna z čelních míst prestižních světových žebříčků a důvěra zahraničních investorů v ČNB je vysoká.
Na vládních úsporných krocích z posledních let je pozitivní to, že se vláda snaží držet původních cílů, a to na mezinárodní investorskou komunitu dělá dojem. Struktura opatření ale moc dobrá není. Chybí silnější střednědobé reformy - promyšlené úspory ve státní správě (spojené např. s implementací služebního zákona), hlubší penzijní reforma. Kombinace vyšších nepřímých daní a osekávání státních investic naopak bezesporu přispěla k rekordnímu propadu domácí poptávky v tomto roce. Máte také pravdu, že české ekonomice by prospěla větší politická shoda na zásadních otázkách jako penze nebo nastavení daňového systému tak, a
by se podnikatelé nemuseli prakticky kontinuálně přizpůsobovat měnícím se poměrům.
Dobrý den.
1) Poučili se centrální bankéři z krize ? Proč pořád cílují inflaci, když krize ukázala, že v dnešních otevřených ekonomikách toho inflace o ekonomickém cyklu moc neřekne, protože většina "přebytečných" pěněz jde spíše do nemovitostí či akcií, které ve spotřebím koši nejsou ?
2) Mám stavebko, založil jsem si penzijnko. "Moje" kampelička přišla o licenci a pojištění vkladů fungovalo perfektně, takže potřebuju nějaké spoření se spíše krátkodobějším horizontem (měl jsem spořící účet a termínovaný vklad). Doporučil byste mi zkusit jinou kampeličku nebo existuje nějaká jiná konzervativní a zároveň výnosná varianta ? :-)
Nic lepšího než cílování inflace zatím bankéři v ruce nemají. Inflační cílení samo osobě nezatracuji, ale je třeba vzít v potaz, že je to dosti zůžený pohled na ekonomickou realitu. Modely zaměřené na cílování inflace zpravidla berou finanční sektor jako super-racionální stroj, který dělá chyby, jen když se mu někdo plete do cesty. Příliš uvolněná měnová politika centrálních bank ale může přispět k podceňování systémových rizik ve finančním sektoru i ve chvílích, kdy je inflace zcela pod kontrolou. Proto věřím, že by se vedle inflace měly centrální banky souběžně zabývat daleko aktivněji systémovými riziky v celém finančním sektoru (více viz naše debata s Honzou Macháčkem http://dialog.ihned.cz/machacek/c1-55118550-ma-centralni-banka-krome-cenove-a-menove-stability-dbat-take-na-rust)
Ohledně investičních rad se zdráhám cokkoliv doporučovat na dálku bez znalosti konkrétních finančních a majetkových poměrů klientů....
Dobrý den, pane Bureši, chtěl bych se Vás zeptat, jaký je Váš názor na už asi měsíc diskutovaný nástroj devizových intervencí. Přijde mi přinejmenším zvláštní, že v době, kdy koruna atakovala hladinu 24 CZK za EUR, ČNB odmítala se do intervencí pustit a dnes, kdy máme 25, s ní operuje bez nejmenšího problému. Znamená to, že máme momentálně cca 1 korunu posilovací polštář nebo je, podle Vašeho názoru, hladina, kdy by ČNB začala nakupovat euro, v dnešní době výše? Podle mého názoru trh neodolá pokušení zjistit, kde je signální hladina a pokusí se korunu posílit do té míry, aby ČNB k zásahu přímo vyprovokoval. Nebude pak snaha ČNB kontraproduktivní v tom, že povede hlavně ke zvýšení volatility a nutnosti nafukovat rozvahu?
Poslední dotaz: Existují kalkulace, které by vyčíslily náklady takového kroku (např. ve Švýcarsku, kde je takový režim již cca rok).
Děkuji za odpověď a přeji Vám příjemný den.
Čekám, že by ČNB mohla skutečně začít s intervencemi někde v okolí 24,00 EUR/CZK, kde podle našich odhadů leží dolní mantinely fundamentálního kurzu koruny. Na současných úrovních může být centrální banka s kurzem spokojená.
Náklady, čistě účetní, mohou vzniknout ve chvíli, kdy by posilující koruna snižovala hodnotu devizových rezerv v aktivech ČNB. Popřípadě, když by výnosy devizových rezerv byly výrazně nižší než náklady pasiv ČNB.
Dobrý den, kam nebo jak prosím, investují kampeličky, že jsou schopny vyplácet tak vysoké úroky? Děkuji.
To bohužel nemám tušení, byl by to dotaz na zástupce kampeliček.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na váš názor, zda má opravdu ČNB nějakou významnou moc ovlivnit něco změnou sazeb. Vždyť mezibankovní sazby, od kterých se odvíjí úročení všemožných úvěrů, na sazby ČNB vůbec zareagovat nemusí. Děkuji a přeji pěkný den!
Jedno snížení sazeb samo o sobě nic nezmůže, ale celý cyklus snižovaní sazeb, který byl včera zakončen pohybem na technickou nulu, je určitě vidět v klientských sazbách bank i ve vyšší ochotě peníze poskytovat.
Určitě také psychologicky ve finančním sektoru působí skutečnost, že od ČNB za volné peníze již nedostanete vůbec nic. Ne málo, ale nic. Význam také může mít závazek držet sazby nízké po dlouhou dobu.
ČNB samozřejmě sama o sobě nemá schopnost rozhýbávat těmito opatřeními ekonomický růst (ani to není její mandát). Pouze reaguje na dnešní situaci a ve chvíli, kdy ekonomika klopýtá ji nabízí oporu. Bez aktivní podpory ČNB by výkony ekonomiky mohly být ještě výrazně horší.
Dobrý den, domníváte se, že po tomto kroku začne větší pokles úroků na spořících účtech a termínovaných vkladech (u menších ústavů) než tomu bylo při poklesech úrokových sazeb ČNB doposud? Myslíte si, že jsou úroky nad 2% na spořících účtech za těchto podmínek udržitelné po delší dobu?
Dále by mě zajímal váš názor na inflaci. Lze předpokládat, že v příštích 5 letech bude v průměru na 2% nebo je třeba počítat s inflací vyšší?
Nabídku konkrétních bank je vždy nutné vnímat jako spektrum produktů, ve kterém některé vydělávají a jiné se spíše klienty snaží nalákat. Spořící účty určitě patří již v tuto chvíli ke skupině dotovaných lákadel. Věřím, že pro klienty je výhodné nenechat se úplně ošálit těmito lákadly. Z dlouhodobého pohledu se vyplatí vsadit na finanční instituci, která hraje fér a má srozumitelné transparentní produkty za jasnou cenu.
to co predvadi CNB je namravna kradez za denniho svetla. Okradenymi jsou stradatele. Nemela by CNB hlidat inflaci? Pritom dela pravy opak, dokonce ma drzost inflaci stimulovat. Ma snad CNB suplovat politiku vlady? Je normalni aby parta bankeru CNB svymi rozhonutimi nicila uspory lidi?
Inflace je v Česku hnaná v tuto chvíli vyššími nepřímými daněmi a deregulacemi - tedy především vládními rozhodnutími. ČNB se pouze přizpůsobuje této realitě. Rozhodně zatím nevidíme inflaci taženou měnovou expanzí centrální banky.
Jak pohlížíte na Kalouskovy spořící dluhopisy? Je to pro drobné střadatele bezpečný přístav? Nemůže se stát, že až se k vládě dostane levice, bude s již vydanými spořícími dluhopisy dělat psí kusy? To znamená, že jejich držitele vyplatí s nějakým směšným úrokem nebo ještě hůř s tím, že občané snesou kdeco, protože stát nemohou potrestat na finančních trzích? Jde kvalitativně o stejné dluhopisy jaké stát vydává mezinárodním institucím?
Krátká splatnost dluhopisů pro občany řadu rizik spojených s dalšími vládami snižuje.
Dobry den,
primarnim cilem CNB i dle ustavy je stabilita cenove hladiny. Souhlasite s tim, že snizovanim sazeb zvysuje CNB riziko inflace? Proc si toto centralni bankeri neuvedomuji? Souhlasite s tim, ze zodpovedny clovek, ktery se nezadluzuje a spori, je temito kroky CNB znevyhodnen a je podporovano dalsi zadluzovani, tedy CNB podporuje moralni hazard? Dekuji.
Jak jsem psal, ČNB svými kroky reaguje na realitu české ekonomiky, která volá po nízkých reálných úrokových sazbách. Inflace zatím centrální bance rozhodně nikam neutíká a ve svých rozhodnutích je v zásadě konzistentní. Osobně mám spíše problém s eventuálním efektem dlouhodobě nízkých sazeb na finanční stabilitu. V tuto chvíli to sice není problém, modely zaměřené na cílování inflace však tyto potíže nejsou schopné odhalit.
