Nejistota odradila ING Penzijní fond. Nezapojí se do nového pilíře penzijního systému

Ještě před dvěma týdny ING Penzijní fond pracoval na vstupu do nového, tzv. druhého pilíře penzijního systému. "V současné době se velice intenzivně připravujeme na vznik nové společnosti," uvedl tehdy Jiří Rusnok z ING PF. Nyní ale překvapivě názor otočil. 

Kvůli nejistotě v dalším vývoji důchodové reformy se nyní společnost totiž rozhodla, že se do nového systému nezapojí.

Politická nejistota spolu se zhoršující se perspektivou veřejných financí podle něj významně zvýšila rizikovost této investice pro ING jako investora i pro její klienty.

"Pokud bychom se zapojili do druhého pilíře, vystavili bychom se příliš velkému riziku v podobě ztráty důvěry klientů, poškození investice akcionáře a dobrého jména ING, a takové riziko nejsme schopni ani ochotni podstoupit," řekl ve čtvrtek Rusnok, který je zároveň prezidentem Asociace penzijní fondů.

Rusnok byl také členem Národní ekonomické rady vlády pro důchodovou reformu a na jejím vzniku se podílel.

"Dnešní legislativa reformy penzí ale rozhodně neodpovídá doporučením expertních komisí. Také se zdá, že v případě druhého pilíře nebude mít příliš dlouhého trvání," řekl Rusnok.

Ostatní velké penzijní fondy, které již mají stejně jako ING PF schválenou licenci, podobný krok odmítají.

"Jedeme beze změny, přípravy dál pokračují. Samozřejmě sledujeme, jak se situace dál vyvine a oddalování konečného rozhodnutí nám to neulehčuje. Vyhodnocujeme to ale jako snesitelné riziko," řekl Tomáš Matoušek, generální ředitel Penzijního fondu České pojišťovny. 

Podobně i Václav Bálek z pojišťovny Allianz potvrdil, že přípravy na nový systém pokračují. "U nás se nic nemění, zapojit se do druhého pilíře chceme pořád dál," uvedl také Karel Svoboda, generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Stabilita. 

ING PF bude dál nabízet penzijní připojištění, které existuje již dnes a od příštího roku se přemění do doplňkového penzijního spoření. 

Podobnou cestou půjde i AXA, která už v létě oznámila, že se do druhého pilíře nezapojí a bude dál nabízet stávající penzijní připojištění. 

Licenci, která umožňuje účast ve druhém pilíři důchodové reformy vedle ING dostaly také PF České spořitelny, ČSOB PF Stabilita, PF České pojišťovny, PF Komerční banky, Aegon PF, Generali, Allianz a Raiffeisenbank. Ta je mezi nimi jediná, která zatím neposkytovala penzijní připojištění. 

Nové fondy na rozdíl od těch současných už nebudou ručit za to, že případný prodělek nesníží úspory klienta, nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Nabídnou ale také odvážnější investiční strategie s vidinou možného vyššího zhodnocení.

Zatím však není jasné, jestli stát druhý pilíř vůbec spustí. Prezident Václav Klaus totiž nedávno vrátil Sněmovně návrh zákona, který je součástí doprovodné legislativy spojené s touto částí důchodové reformy.

Není zřejmé, jestli dá vládní koalice ve Sněmovně dohromady dost hlasů na to, aby prezidentské veto přehlasovala. Hlavním důvodem změny fungování penzijních fondů je požadavek na účetní oddělení majetku účastníků penzijního připojištění od majetku akcionářů fondů.

Analytici: Může to být konec reformy

Podle ekonomů není rozhodnutí ING PF a společnosti AXA nezapojit se do reformy nijak překvapivé. Penzijní reforma jim totiž prý slibuje jen minimální zisky.

"Není to tak, že by penzijní reforma byla nějaký Klondajk nebo mimořádná příležitost pro finanční společnosti. To opravdu není pravda," podotkl člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kohout. Reforma podle něj příliš nerespektuje skutečné náklady, které zapojení do druhého pilíře pro penzijní společnosti znamená. "V zásadě z toho dělá charitu. Jsou tam dost drasticky omezeny různé poplatky," řekl pro ČT24.

Kohout se shoduje s hlavním ekonomem společnosti Next Finance Vladimírem Pikorou v tom, že by fondů, které svou účast ve druhém pilíři přehodnotí, mohlo být víc. "Mohl by to být tržní konec reformy. Je to podobné, jako když postavíte dálnici a na ní nejezdí ani jedno auto," varoval Pikora.