Řeckou vládní koalici opustil v rozmezí 24 hodin už druhý poslanec na protest proti novým úsporným opatřením, jimiž si vláda chce zajistit přísun další zahraniční finanční pomoci.
Po zástupci konzervativní Nové demokracie (ND) přešel k opozici i zákonodárce nejmenšího koaličního partnera Demokratické levice (DIMAR), která nelibě nese zejména další snižování mezd.
Podpora vládní koalici klesla v 300členném parlamentu ze 178 na 176, což pořád bohatě stačí k prosazení v pořadí již třetího reformního balíčku od počátku krize před několika lety.
DIMAR dal v předchozích týdnech najevo, že nepodpoří například další snížení minimální mzdy a rozsáhlejší propouštění státních zaměstnanců, tedy opatření dopadající především na jeho voličskou základnu.
To jsou ale také v podstatě poslední zásadní body ve vyjednávání se zástupci věřitelů, kteří tlačí hlavně na propouštění stále nadměrného množství lidí ze státních služeb.
Nový balíček opatření má v letech 2013 až 2015 zemi ušetřit 13,5 miliardy eur. Podle serveru listu To Vima se budou opět snižovat důchody, a to o dvě až 12 procent, některé mzdy o dvě procenta až - v případě soudců - 35 procent a zruší se prémie za svátky a příplatky na dovolené.
Věk pro odchod do důchodu se v průměru zvýší o dva roky, zachová se nicméně podmínka 40 odpracovaných let.
Stavy státních zaměstnanců se mají snižovat přirozeným úbytkem, tedy s odchody do důchodu, kdy za každých pět odcházejících nastoupí pouze jeden zaměstnanec. Zavádějí se také povinná majetková přiznání, která mají zabránit daňovým únikům.
Atény netrpělivě čekají na dalších 31,5 miliardy eur (780 miliard korun) z mezinárodní úvěrové pomoci, které mají být vyplaceny v listopadu. Bez těchto peněz by řecká vláda mohla být nucena vyhlásit státní bankrot.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v Evropské unii a MMF. Dosavadní škrty však zemi z hospodářského propadu, který trvá již pět let, zatím nedostaly.
