Start penzijní reformy v lednu 2013 je podle Karla Svobody, viceprezidenta Asociace penzijních fondů a zároveň šéfa ČSOB Penzijního fondu Stabilita, vzhledem k už platným zákonům nevyhnutelný.
I kdyby nedávné prezidentské veto prováděcího zákona poslanci na říjnové schůzi nepřehlasovali. "My opravdu stojíme jen před technickým problémem, jak platby do 2. pilíře zajistit, ale to už s ministerstvem financí řešíme. Pokud se klient bude chtít druhého pilíře účastnit, tak se účastnit bude," zdůraznil Svoboda.
Prezident nedávno vetoval prováděcí zákon penzijní reformy. Jak se teď situace vyvíjí?
Prezidentské veto vneslo hodně nejistoty. Potenciální klienti se v penzijní reformě přestávají orientovat a jsou už unavení z pokračující legislativní tahanice. Pro nás ten dopad je o to nepříjemnější, že místo aby se mluvilo o reformě, co přináší a co možná ne, tak se z toho stává spíš právní záležitost. Přijetí technické novely, která má umožnit hladké spuštění nových důchodových fondů, se proti původním předpokladům protáhlo z jara do podzimu, a necelé tři měsíce před spuštěním reformy nemáme jistotu, že poslanci zákon schválí.
Co se bude dít, když poslanci prezidentovo veto na říjnové schůzi nepřehlasují?
Pak se musí specifikovat kroky, které to mohou napravit. Vláda musí přijít a říct, co se dá za této situace dělat. Jedna z možností je prostřednictvím nařízení vlády upravit technické procesy, které souvisejí se zajištěním úhrad účastníků do druhého pilíře. Nebo je nutné najít nějaký jiný způsob, který by potenciálním klientům zajistil to, co jim mají poskytnout už schválené zákony. Tedy že lidé mohou od příštího roku uzavřít smlouvu o spoření do 2. pilíře. To právo jim dává už existující legislativa. A pokud takovou smlouvu uzavřou, tak prostě bude platit, a penzijní fondy pak budou stát před problémem, jak zařídit, aby si klienti na ni mohli spořit. Takže my nemáme na výběr.
Mluvíte o nutnosti náhradního řešení, které reformu bez ohledu na verdikt poslanců stejně odstartuje?
Buď by se situace s neschválenou technickou novelou řešila nařízením vlády, nebo se reforma prostě spustí s tím, že jsme nemohli naplnit platný zákon, aby platby klientů šly přes jednotné inkasní místo. Tak se jako náhrada zvolí finanční úřady.
Už se tato možnost toků plateb připravuje?
Existuje něco, co má název dodavatelské fórum. Jde o technickou platformu, na které penzijní fondy s ministerstvem financí řeší různé věci, a nyní i tuto. Tedy co potřebují penzijní fondy udělat, aby naplnily zákon a odstartovaly 2. pilíř důchodového spoření. Co potřebují firmy, aby do něj mohly posílat úhrady svých zaměstnanců. A co finanční úřady.
Jak vážně berete výroky poslance Zaorálka, který na podobnou informaci exministra Drábka, že v případě nepřehlasování prezidentského veta se připravuje náhradní řešení, reagoval: Jen ať si na něco takového troufne, to je na ústavní stížnost.
Toto právo se nedá nikomu upřít. Ale nemyslím si, že by zúčtováním plateb přes finanční úřady někomu vznikla škoda - ve smyslu újmy na ústavou garantovaném právu.
Reforma penzí tedy podle vás v lednu 2013 odstartuje za všech okolností?
Už vloni schválené zákony zavádějí od ledna 2013 všechny změny v důchodovém spoření ve třetím pilíři a také nové fondy ve druhém pilíři. Penzijní společnosti mohou smlouvy uzavírat, klienti mohou do druhého pilíře vstupovat a my nemáme ani žádnou zákonnou možnost je odmítnout. Pokud se klient bude chtít druhého pilíře účastnit, tak se účastnit bude. My opravdu stojíme jen před technickým problémem, jak jeho platby zajistit.
Potvrdil jste, že pro lidi je teď situace nepřehledná. Jak by se měl rozhodovat člověk, který si na penzi ještě nespoří a rozhoduje se mezi druhým a třetím pilířem? Měl by si při těch legislativních zmatcích raději uzavřít smlouvu v současných fondech, nebo čekat na příští rok?
Všechno ukazuje na to, že stát už nebude mít dost peněz na penze pro dnešní čtyřicátníky a tím méně pro mladší generace. Státní důchody nebudou minimálně 20 let v takové relativní výši vůči mzdám, jako jsou teď. To ukázala nedávná studie CERGE-EI. Průběžný systém prostě bude živit méně lidí než dnes, před tím se nedá utéct. Takže když nebudeme chtít žít na hranici životního minima, musíme si na penzi spořit. Všichni. A jestli někdo není stále rozhodnutý, jak by to měl udělat, tak by se měl dojít někam poradit.
Co radíte vy?
Ono je důležité si nějakým způsobem spořit. Nedělám advokáta současným fondům, druhý pilíř není pro každého vhodný, ale v penzijním připojištění nemají klienti principiálně co ztratit. Jako nástroj spoření je to bezpečné a kdo v nich vydrží, tak získá státní příspěvek. Kdo si chce spořit jinak, tak ať to udělá. Kdybych měl odpovědět stručně, tak takto: pokud si můžete spořit pravidelně nějakou částku, tak spořte do produktů se státní podporou. A za druhé, investujte do vlastního bydlení. Je to investice, se kterou se dá ve stáří už něco dělat - jít do menšího nebo třeba do podnájmu. Ale vždycky budete mít nějaké peníze.
Doporučil byste uzavřít smlouvu do současných fondů i lidem, kteří si třeba nyní nemohou dovolit spořit 300 korun měsíčně, aby od ledna dosáhli na státní příspěvek?
Smlouvu si může založit každý, kdo je schopen spořit sto korun měsíčně. Dokonce i kdyby si smlouvu založil a chvíli neplatil, tak s největší pravděpodobností by mu ji žádný penzijní fond hned nezrušil. Bude se snažit klienta kontaktovat a dohodnout se s ním. A až se jeho životní situace zlepší, tak si může svůj měsíční příspěvek samozřejmě zvýšit. Další výhodou je, že když by klient někdy nutně potřeboval peníze a smlouvu zrušil, tak přijde jen o státní příspěvek a úspory mu zůstanou. Třetí pilíř by pro každého měl být základ. Samozřejmě chápu, že část lidí si teď spořit nemůže, a dokonce nemají vyhlídku, že by si mohli dlouhodobě spořit. V jejich případě musí zafungovat sociální síť.
Mají pravdu makléři, že výhodné je uzavřít spoření na penzi do konce listopadu, protože poté už to tak nebude?
Dvě věci už pak možné skutečně nebudou. Nové fondy nebudou garantovat klientům minimálně černou nulu a možnost vyzvednout si polovinu peněz po 15 letech. Takže když je někdo hodně konzervativní a chce mít jistotu, že jeho peníze neztratí nominální hodnotu, tak pro něho je vhodné uzavřít smlouvu do konce listopadu. Kdo se naopak těší, že v inovovaném třetím pilíři bude po Novém roce možné investovat třeba více do akcií, tak asi nebude tak spěchat. Faktem je, že česká společnost je z hlediska investic spíše konzervativní, takže to doporučení makléřů chápu.
Přichází teď do penzijních fondů hodně nových zájemců?
Na penzi si spoří zhruba 4,6 milionu lidí a trh už je dost nasycený. V čistém vyjádření přibylo za první polovinu roku asi 50 tisíc klientů a už nečekám žádný velký příliv dalších. Ale hodně si klienti navyšují úložky. Jen v našem fondu to udělalo už 115 tisíc klientů, většinou na částku 300 korun měsíčně, aby od příštího roku neztratili nárok na státní příspěvek. Dost klientů navýšilo i na 1000 korun, aby dosáhli na maximum státní podpory.
U stavebního spoření stát příspěvek postupně snižuje, čeká to i penzijní spoření?
Podpora spoření na důchod v Česku trvá už 16 let a v tomto ohledu panuje vzácná široká politická shoda. Všechny důležité politické strany navíc potvrzují, že státní příspěvek zachovají a spoření na penzi ve třetím pilíři hodlají i nadále podporovat.
