Polykrates byl řecký panovník tyran a vyznačoval se jednou vlastností: na co sáhl, všechno mu vycházelo. Takové štěstí ale vyvolalo reakci bohů. Ti se na něj naštvali a jak už to tak bývá, když se člověk dostane do jejich nemilosti, špatně skončil. Neuposlechl prorockého varování své dcery a vydal se všanc svým nepřátelům. Ti ho zabili a dost neslavně naložili s jeho mrtvolou. Freud později po Polykratovi pojmenoval komplex: touhu po trestu.

Pokud je člověk příliš dlouho vystaven přízni osudu, kterou vnímá jako "kladně" nespravedlivou, nezaslouženou, časem si, kdesi v potlačované a možná nevědomé části psýché začne budovat pocit, že jej za to stihne nějaký trest, který vnímá jako katarzi, uvedení (vlastního vnímání) spravedlnosti na pravou míru. Člověk tak soudí sám sebe, sám hodnotí, co si (spravedlivě) zaslouží a co ne?

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se