Už jako malý kluk jsem s otevřenou pusou sledoval opravy a přestavby motorek u svého otce a nezapomenutelné kovářské umění mého dědy.

Jako každý kluk jsem toužil po nějakém tom samohybu, ať s motorem nebo bez něj, pak po něčem, co vrčí a bafá, nejlépe jako Ariel mého otce. Po válce měl každý druhý nějakou motorku, táta je opravoval a já jsem už v jedenácti letech měl služebního mopeda. Vozil jsem poštu po vesnicích, tak mi dali mopeda, protože na tom pošťáci nechtěli jezdit. Ve třinácti jsem začal jezdit motokros na Pionýru. Dodneška mám helmu, kterou jsem si tenkrát musel koupit, a jezdím s ní závody veteránů.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu svým přátelům
  • Přístup do on-line archivu od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek?
Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.