Definitivnímu schválení takzvané výjimky z Listiny základních práv a svobod EU, kterou v roce 2009 český prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod lisabonskou smlouvou, padla další překážka.

V pondělí jí dal zelenou ústavní výbor Evropského parlamentu (EP) a celý zákonodárný sbor by tak o "výjimce" mohl rozhodovat v říjnu. Zákonodárci mají sice jen konzultační roli, avšak bez jejich vyjádření není možné, aby dokument schválily členské země.

Státy EU se v roce 2009 zavázaly, že "výjimku" - Prahou požadovaný protokol k lisabonské smlouvě - přijmou. Původně se uvažovalo, že by se tak stalo souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie, jejíž ratifikace však už běží.

Příslib protokolu si Klaus vymohl s argumentem, že je třeba zajistit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR, které by mohly být vznášeny u Evropského soudního dvora. "Výjimka" má potvrdit, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou zakotvena v českých zákonech.

Zbytečné obavy?

Podle některých právníků jsou ale obavy týkající se případných požadavků sudetských Němců liché. "Žádné obavy ze žalob sudetských Němců se nepotvrdily. Navíc se podle odborných stanovisek nejrenomovanějších evropských právníků ukazuje, že i po připojení se k protokolu o takzvané "výjimce" je Listina základních práv EU v České republice závazná, jak potvrdil i Evropský soudní dvůr v Lucemburku," uvedla dnes lidovecká europoslankyně Zuzana Roithová.

Europoslanci by se měli vyjádřit ke dvěma bodům. Jednak by měli říci, zda se Evropská rada (summit šéfů států či vlád zemí EU) "výjimkou" ve formě protokolu k lisabonské smlouvě vůbec má zabývat. Výbor dnes těsnou většinou jednoho hlasu doporučil, aby se tak stalo. Druhá věc je procedurální a týká se toho, zda by kvůli tomu měl být svolán konvent (unijní mezivládní konference). To podle výboru není třeba.

V lednu se ústavní výbor EP ve stejné záležitosti nebyl schopen rozhodnout, čímž se odložilo i konečné rozhodnutí EP. Nyní se zvažuje, že plénum parlamentu se věcí bude zabývat příští měsíc.

Český senát je proti výjimce

Podle české europoslankyně Zuzany Brzobohaté (ČSSD), jež v ústavním výboru zasedá, někteří kritici "výjimky" z řad europoslanců zdůrazňují, že smyslem listiny základních práv je jednotná ochrana práv občanů v EU. Podobné výjimky ale přinášejí spíše nejistotu, podotkla Brzobohatá.

"Přistoupení k protokolu bylo České republice přislíbeno na summitu hlav států a není sebemenší důvod o tom v Evropské parlamentu dále diskutovat nebo něco měnit," soudí ale europoslankyně ODS Andrea Češková, která stejně jako Brzobohatá v ústavním výboru také působí.

"Listina základních práv je plná vágních formulací, které budou teprve v budoucnu zpřesňovány a interpretovány Evropským soudním dvorem. Nikdo nedokáže odhadnout, jak bude ESD rozhodovat," podotkla Češková.

Podle Roithové "výjimka", jejíž platnost je podmíněna ratifikací ve všech státech EU, velmi pravděpodobně narazí v českém Senátu. "Sociální demokracie se již nechala slyšet, že nový protokol nepodpoří. Tady hrozí jenom ostuda a jasné odhalení toho, co doma už víme, tedy že Česká republika je ve vztahu k EU bezradná a nemá stanoveny priority," uvedla Roithová v dnešním prohlášení.