Zjistila jsem, že ty barvy mám pořád v hlavě," vzpomíná Jitka Kopejtková na okamžik, kdy na ni poprvé zapůsobily potrhané vrstvy na plakátových plochách. "Druhý den jsem se na to místo vrátila, ale už tam nic nebylo. Jistě, plakáty se přelepují. Tehdy jsem propadla kouzlu okamžiku a pochopila, že jej mohu zachytit právě jen jednou."
Kurátoři řadí její tvorbu do škatulky tzv. new street artu. "Na první pohled jde o úplně banální věc - focení strhaných plakátů," říká Jan Kaláb, spoluzakladatel galerie Trafačka, která se na street art specializuje. "Ale po malé chvilce vidíte velmi nečekaná a trefná spojení, která vypadají, jako by je někdo naaranžoval. A to se divák dostává v myšlenkách zpět a říká si, jak je ten život ve své náhodnosti výstižný, pokud se člověk dokáže správně dívat."
Jitka Kopejtková se dívat umí. Svědčí o tom výstavy nejen u nás, ale i v zahraničí.
Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.
Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
