Od mnichovského masakru nás dělí přesně čtyřicet let. Leccos je už průzračně jasné, například to, kdo tehdy udělal jakou chybu. Ale o spoustě věcí se kupodivu nadále spekuluje - i po těch letech. Není třeba stoprocentně jasné, kdo je hlavní viník - totiž ten, kdo v zákulisí rozhodl o zajetí izraelských sportovců na olympijských hrách v Mnichově, a může tedy i za jejich následnou smrt.
S tím úzce souvisí jiná otázka: Měli mnichovskou krev na rukou opravdu všichni lidé zabití v rámci izraelské odvety (operace Boží hněv)? O tom se pochybovalo a pochybuje. A nejen mezi antisemity. Nevinný nade vší pochybnost byl marocký číšník Ahmad Bučíkí, kterého izraelští agenti zastřelili v červenci roku 1973 v Norsku, protože ho omylem pokládali za hlavního organizátora a plánovače mnichovského masakru, Palestince Aliho Hasana Salameho alias "Rudého prince". Toho, o němž se svého času uvažovalo jako o možném nástupci Jásira Arafáta - poté zabil pumový atentát v Bejrútu. Někteří Palestinci říkají, že i když se Rudý princ příležitostně hlásil k plánování mnichovského útoku, ve skutečnosti s ním mnoho společného neměl. Prý se jen strašně rád chlubil.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
