Neklidná Jižní Amerika byla již mnohokrát hrobařem investorů. Státní bankroty připravovaly o investice držitele dluhopisů, vlny znárodňování zase akcionáře. V současné době přitom nebezpečí nesymbolizují pouze Chavez ve Venezuele a Morales v Bolívii - k nim se zařadila i prezidentka Kirchnerová v Argentině s vyvlastněním ropné firmy YFP.
Kromě Chile, které je naprostou výjimkou subkontinentu, se však o slovo čím dál více hlásí Kolumbie a Peru. Kolumbie už roky není permanentním bojištěm mezi vládou a drogovými kartely a Peru je od 90. let rovněž fungující tržní ekonomikou. Pozornost přitom upoutá makroekonomická stabilita atypická pro Jižní Ameriku: obě ekonomiky rostou i v současné slabé světové ekonomice o 5 - 7 % ročně, mají inflaci okolo 3 % a relativně zdravé veřejné finance jim dávají nejlepší dluhové ratingy z kontinentu - opět pouze s výjimkou Chile. Vysvětlení není obtížné: obě země mají výrazně mladou populaci, která nezatěžuje důchodové systémy, a vlády se nesnaží žít nad svoje možnosti. Slabinou může být závislost na cenách komodit, které obě země vyvážejí. U Peru jsou to hlavně kovy, u Kolumbie i ropa a zemědělské komodity. I v prostředí slabších cen komodit a zpomalení v Číně však oba státy pokračují v rychlém růstu.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
