Novela zákona zavádí povinnost označovat budovy energetickými štítky podobně, jako je tomu nyní u elektrospotřebičů. Opatření má vést ke snížení nákladů na energie.

Energetické štítky budou muset podle novely od příštího roku zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji jednotlivých bytů.

V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit až od roku 2016. Již existující budovy budu získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.

„To zatíží rozpočty státu, krajů, obcí i jednotlivých domácností a zvýší též cenu bydlení, ztíží prodej bytů a celkově zatíží trh s nemovitostmi,“ píše Klaus v tiskové zprávě.

Takzvané průkazy energetické náročnosti mají sloužit jako informace pro kupující či nájemce, kteří podle nich zjistí provozní náklady na energie. Nové opatření má vést k nižší spotřebě energií, a tím ke snížení výdajů. Novela zavádí také povinnost instalovat měřiče tepla v bytech s ústředním topením.

Pokud vlastník bytu nebude mít energetický průkaz, bude ho moci nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepla za poslední tři roky. Dokumenty by při prodeji nebo pronájmu bytu nahradily energetický štítek.

Povinnost nařízená Evropskou unií

Nové pravidlo vyplývá z nutnosti zavést novou evropskou směrnici. Novela zákona také zavádí pojem budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Podle ministra průmyslu a obchodu to sice není úplně šťastný název, směrnice však podle něj nechává členským státům možnost, aby tento pojem naplnily samy.

„Samotnou směrnici Evropského parlamentu a Rady o snížení energetické náročnosti budov považuji za výsledek dlouhodobě chybné a dnes již postupně překonávané politiky nerozvážných závazků, které na sebe Evropská unie a její členské státy vzaly,“ stojí dále ve vyjádření Hradu.

Podle Ctibora Hůlky ze společnosti Nemopas vznikne od příštího roku poptávka po 30.000 až 40.000 průkazech ročně. Dosud podle něj roční poptávka představuje 8000 až 12.000 průkazů.