V rubrice DOPISY A E-MAILY uveřejňujeme reakce, které vyjadřují názor čtenářů. Adresa: dopisy.hn@economia.cz
Ad: DPH napřesrok vynese méně... (HN 3. 8. 2012)
Výběr DPH nemohl po jeho zvýšení a dalších akcích ministra financí dopadnout jinak. Kdybychom měli ekonoma na této funkci, věděl by, že největší podíl DPH se vybere od běžné spotřeby rodin, to jsou potraviny, drogistické zboží, oblečení, pohonné hmoty apod. Odhaduji, že za tyto věci utratí průměrná rodina okolo 15 000 Kč.
Odhaduji, že asi 70 % rodin utratí za tyto věci prakticky vše, co jim zůstane po zaplacení nezbytných poplatků za byt, energie apod. Nejvíce se toto týká důchodců. Jestliže se zvýší náklady po zvýšení DPH a dalších poplatků, nemůže tato většina obyvatelstva utratit více, protože nemá. A čím více se budou DPH a další daně zvyšovat, tím více bude tato většina šetřit.
Je známé, že pokud se zvýší příjmy u nízkopříjmové části obyvatelstva, ta ji téměř celou utratí a státu se vrací více než polovina formou daně z přidané hodnoty, spotřební daně, daně z příjmu obchodníků a podobně. Šetření na důchodcích a rodinách s nižšími příjmy prostě panu ministru Kalouskovi peníze do státního rozpočtu nepřinese.
Josef Lancingr lancingr.j@volny.cz
Registry a boj s brouky
Každý pracovní den bojuji s brouky v naší aplikaci a nemohu se ubránit dojmu, že běžný uživatel registru vozidel nechápe naši bitvu na příkazové řádce. Nemohu se ale divit. Informatika je okrajový obor a podobně jako ostatní vědy zahrnující matematiku není přístupná každému.
Domnívám se, že lidé očekávají od strojů, že budou pracovat bezchybně. Do jisté míry je to pravda. Stroj udělá přesně to, oč jej požádáme. Na druhou stranu jsme to my, uživatelé a programátoři, kteří chtějí neustále další a další posuny vpřed ve vývoji a funkcionalitě.
Jedinou možností, jak přesvědčit stroj o tom, aby udělal to, co po něm chceme, je mu to naprogramovat. A to děláme jedině my lidé. A děláme chyby. Nevíme přesně, co chceme, a nedokážeme pojmout komplexitu problému, který se snažíme řešit, natož vyjmenovat variabilitu možných scénářů.
Ano, uděláme pár "use case" scénářů průchodu uživatele aplikací, ale stejně skončíme s půl milionem chyb v aplikaci. Už jen to, že jich je tolik, nám zabraňuje podívat se na každou zvlášť a zjistit nějakou všem společnou příčinu. A to jsme jen na úrovni vývoje softwaru. Vůbec jsem nevzal v potaz akceptační testování před předáním zákazníkovi.
Nemluvím o hardwaru, jehož využívání během dne se musí naplánovat, aby se na všechny požadavky uživatelů dostalo. Ve chvíli, kdy funkční aplikace spadne, je na vině špatné plánování kapacity. Když je navíc aplikace plná chyb, registr spadne raz dva.
