K nejpůvabnějším momentům dnes již proslulé inscenace Spílání publiku 2010 v pražském Divadle Komedie patří zdoslovnělá metafora: házení skutečného hrachu na skutečnou zeď. Její režisér, ředitel divadla Dušan D. Pařízek, je v házení hrachu v jistém smyslu přeborníkem-vytrvalcem. Nebýt toho, sotva by se jeho Pražskému komornímu divadlu (PKD), které dnes končí, podařilo za deset let v Komedii z menšinové scény se zprvu mizivou návštěvností vytvořit jedno z nejpodstatnějších center současného českého uměleckého života, divadlo s mezinárodním přesahem a zároveň i s řadou věrných diváků, aniž by sahal k jakýmkoliv kompromisům.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se