Poplatek by se měl podle předlohy snížit na úroveň před přijetím zákona, kterým byl podle senátorů v čele s Veronikou Vrecionovou (ODS) zvýšen podle typu půd na dvou- až devítinásobek. Zvýšení bylo „reakcí na překotnou výstavbu fotovoltaických elektráren a jejich umisťování na zemědělské půdě". Fotovoltaický boom byl ale mezitím omezen jinými nástroji, připomínají senátoři.

Například v Karlovarském kraji postihlo zvýšení poplatků chebskou průmyslovou zónu. Podle chebského starosty Pavla Vanouška (ČSSD) se totiž cena zvýšila ze 60 na 360 korun za metr čtvereční půdy.

Senátoři proto v souladu s požadavky SMO navrhli, aby se v případě rozšiřování průmyslových zón poplatky nenásobily koeficienty za ochranu vodních zdrojů. Podmínkou ale bude, že pozemky budou tvořit souvislou plochu a jejich vynětí bude v souladu platným územním nebo regulačním plánem. Senátoři návrh předložili také kvůli zpoždění s přípravou rozsáhlejší ministerské změny zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Novela, kterou horní komora začne projednávat na srpnové schůzi, by měla také zrušit poplatky za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu kvůli stavbě silnic, plynovodů, elektrického vedení. Podobnou úpravu požadoval vložit už v dubnu senátní hospodářský výbor do vládní novely zákona o investičních pobídkách, horní komora mu ale nevyhověla.

Senátoři změnu zdůvodňují tím, že poplatky v těchto případech představují mnohdy zatížení veřejných rozpočtů a jsou často jen neúčelným "přehazováním" finančních prostředků mezi veřejnými finančními zdroji.

Související