Středočeský podnikatel Josef Hájek se při svém častém cestování po světě zamiloval do lodí a přístavů. Jejich kouzlo ho nadchlo, ale na domácím Labi se své vášni nemohl věnovat - přístavy a kotviště nebyly. Sám proto vybudoval jednu z prvních polabských marín. Nyní na řece vyrostou desítky dalších přístavů a kotvišť a měla by na nich fungovat spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
U Josefa Hájka v Týnci nad Labem si mohou milovníci menších lodí udělat přestávku, dát něco malého k jídlu a pití, načerpat energii. Výstavba maríny ho stála zhruba šest milionů korun a další investici v podobné výši ještě očekává.
"Všechny peníze do maríny jdou z mé firmy. Je to pro mě taková hračka, radost. Mám dobrý pocit z toho, když vidím, že se tu stále více scházejí lidé, jezdí sem turisté i školy a vzniká tu něco užitečného," říká Hájek, který prodává nákladní auta a poskytuje jejich servis.
Nalákat turisty
Idea říčních přístavů se zalíbila Středočeskému kraji, který ve spolupráci s občanským sdružením Zlatý pruh Polabí a Evropskou unií vytipoval v povodí Labe třiapadesát lokalit pro další přístavy, přístaviště a kotviště pro lodě. Inspirace přišla i z jiných částí republiky, podobné přístavy už vznikají v Jihočeském kraji i na Moravě.
Peníze na zařízení na vodě poskytne Ředitelství vodních cest s podporou EU, vybavení na břehu mají financovat obce. "Zavázali jsme se v memorandu, že zařídíme pozemek, přístupovou cestu a základní zázemí na břehu - jednoduché místo pro odpočinek, sociální zařízení a podobně. Očekáváme investice v řádech stovek milionů," říká starosta Brandýsa nad Labem Ondřej Přenosil.
Obce ale neinvestují nadarmo. Od stavby přístavišť si slibují lepší využití potenciálu řeky a jejího okolí a zejména - přilákání turistů do regionu. Starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal vidí limit jen v rozpočtu. "Jsme připraveni dát do projektu kolem sta milionů korun. Pokud by bylo třeba víc, museli bychom přizvat další subjekty," řekl Drahovzal.
S účastí soukromého sektoru počítá ale i Přenosil. "Prvotní investice půjde od nás, následné provozování přístavu a dalších služeb jako třeba půjčoven kol, penzionů a podobně ale zřejmě přenecháme soukromníkům," tvrdí.
Vzorem Baťův kanál
V letech 2012 a 2013 vznikne na Labi sedm přístavů, které už jsou schválené, do roku 2014 by jich pak mělo vyrůst dalších jedenáct. "Počítáme s tím, že přístavy a kotviště budou mít jednotný vzhled, aby lidé hned věděli, že jde o veřejná zařízení, byly tam stejné informační tabule a podobně. Časem by mohly vzniknout karty, kterými by bylo možné platit v těchto zařízeních za benzin do lodi, ubytování i další služby," vysvětluje ředitel Ředitelství vodních cest Jan Skalický. Průměrná odhadovaná cena jednoho přístaviště by se měla pohybovat mezi pěti až osmi miliony korun.
Vzorem pro plány v Polabí je Baťův kanál, kde se stavba podobných přístavů zdařila. Každý rok se na něm plaví 50 až 70 tisíc turistů. "Vybudování kanálu mělo obrovský vliv na návštěvnost regionu, okolních vesnic, hradů a zámků, využití cyklostezek. Lidé tu tráví více času. Veřejná investice navíc přitáhla soukromý kapitál," říká Vojtěch Bártek, ředitel občanského sdružení Baťův kanál.
Nové přístavy vznikají i na Vltavě. "Je skvělé, že se daří stavět další a další přístavy. Pro fungování turistiky na vodě je ale zásadní zprůplavnění celého Labe, které by sem přitáhlo i turisty ze zahraničí, třeba z Německa," popisuje cíle Skalický.
Říční přístavy
5-8 MILIONŮ KORUN
má v průměru stát vybudování jednoho přístavu v povodí Labe.
5,5 MILIARDY KORUN
by stálo splavnění Labe u Děčína, kde proměnlivý stav vody limituje lodní dopravu. Další 4 miliardy by stála úprava koryta a výstavba přístavu v Pardubicích. Pak by turisté mohli cestovat z Pardubic do Hamburku a naopak.
Vybudování kanálu mělo obrovský vliv na návštěvnost regionu, veřejná investice přitáhla i soukromý kapitál.
Vojtěch Bártek
ředitel Baťova kanálu
PRO MILOVNÍKY ŘEK A LODÍ
Přístavy a kotviště poskytnou vodním turistům příjemné zázemí a místo k odpočinku. V následujících letech podobné přístavy oživí i Polabí.
VIZUALIZACE: ATELIER 8000
