Okolo policejního prezidenta Petra Lessyho začalo být hodně dusno. Dokonce tak, že si šéfa policie na středeční dopoledne pozval na Hrad prezident Václav Klaus. Informovala o tom Česká televize.

Podle všeho jde o výroky z posledních dní, které odstartovaly neshody Lessyho s vrcholnými politiky - napřed ministrem financí Miroslavem Kalouskem a poté s premiérem Petrem Nečasem a ministrem vnitra Janem Kubicem.

V úterý nejdříve Lessy popřel informace deníku Právo o tom, že ministrovi v červnu měl oznámit, že v září skončí ve své funkci. Kubice ale později v České televizi zprávu z novin potvrdil.

Kubice přitom dodal, že Lessy se o svém konci na prezidiu zmínil v souvislosti s řízením, které mělo rozhodnout, zda Lessy přijde o část platu.

"V červnu jsem s panem policejním prezidentem zahájil řízení o odebrání osobního ohodnocení. Přesvědčil mě, že je to zbytečné, že v září stejně končí," popsal Kubice v ČT. "Nezaznělo slovo slibuji, ale sdělil mi, že jako policejní prezident skončí," dodal.

Sám policejní šéf to však v úterním vydání deníku Právo popřel. "O odchodu neuvažuji, zvláště ne v současné situaci. Kapitán loď opouští jako poslední," uvedl. Podle něj se jedná pouze o "další z dezinformaci". "Kdyby měla být nějaká dohoda, tak by mi taky musel někdo něco nabídnout," sdělil.

Tance kolem letounů CASA

Lessy se minulý čtvrtek dostal do sporu s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09), když řekl, že mu Kalousek volal kvůli vyšetřování kauzy nákupu letounů CASA a adresoval nevhodné výroky lidem pracujícím na kauze.

Ministr telefonát potvrdil, ale jeho obsah byl podle něj úplně jiný.

Lessy: Útoky na nezávislost policie

Lessy poté v neděli vydal prohlášení, v němž své kolegy vyzývá k odolnosti vůči vlivům "veřejně známých, mocných a vlivných" lidí. Policie podle něj musí zůstat apolitická. Lessy uvedl, že jeho úkolem je i obrana policejního sboru, pokud dochází k neoprávněným útokům na jeho nezávislost.

Jednání šéfa policie se tak podle premiéra Petra Nečase (ODS) již blíží politickému aktivismu. "Pan policejní prezident se musí rozhodnout, zda je policejním prezidentem nezávislého, nestranického a nepolitického sboru, nebo zda nakročil cestou politického aktivisty. Tímto směrem nakročil a pohybuje se podle mého názoru již jemně za hranou, což je s chováním policejního prezidenta neslučitelné," řekl.

Postupu Lessyho v posledních dvou týdnech prý příliš nerozumí. "Respektive bych řekl, že se obávám, že mu začínám rozumět až příliš dobře," poznamenal.

Policejního prezidenta nemůže vláda ani jiný představitel státu odvolat. Z funkce může předčasně odejít jen z vlastního rozhodnutí. Například Lessyho předchůdce Oldřich Martinů ale kvůli tlaku tehdy vládních VV svůj post před dvěma lety opustil.

Spor o šéfa policie

Otázka obsazení postu policejního prezidenta byla už od konce roku 2010 předmětem sporu mezi ODS a tehdy vládními Věcmi veřejnými. Spor o vedení policie dokonce existenci vlády několikrát vážně ohrožoval. Lessyho vybral do čela policie loni v lednu tehdejší ministr vnitra a předseda VV Radek John.

Nečas jeho jmenování nakonec umožnil, ostře se ale distancoval od způsobu výběru, který ODS označovala za stafáž pro předem vybraného kandidáta.

Podle zákulisních informací bylo součástí tehdejší dohody VV a ODS o výměně policejního prezidenta to, že vznikne na policii nezávislá Generální inspekce bezpečnostních sborů, jejíhož šéfa vybere ODS.

Lessyho v nynějším sporu o Kalouskovy zásahy do policejní práce nejhlasitěji hájí šéf VV John. Kalousek a Nečas chtějí, aby věc vyšetřila Generální inspekce bezpečnostních sborů.

ČSSD: ODS chce Lessyho odstranit

Podle sociální demokracie nyní Lessy hájí nezávislost policie, a ODS ho proto chce odstranit. "Je evidentní, že celé koalici se nezamlouvá, když policejní prezident a policie jako celek jsou nezávislé na politických tlacích," řekl předseda poslaneckého klubu a stínový ministr vnitra ČSSD Jeroným Tejc.

"Dnešní výrok Petra Nečase dokazuje, že z policejní nezávislosti má ve skutečnosti ODS strach," dodal šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.