Stoupání hladin oceánů bude pokračovat stovky let bez ohledu na to, zda se podaří výrazně snížit emise, a tím i globální teploty. V takovém případě by však šlo toto stoupání alespoň zpomalit, uvedli podle agentury Reuters američtí a australští vědci.

Mnohé výzkumy vývoje klimatu ukazují, že zvyšování emisí skleníkových plynů je příčinou zvyšování průměrné povrchové teploty světových moří o 0,17 stupně Celsia každých deset let a také může za zvednutí hladin o 2,3 milimetru mezi lety 2005 a 2010.

Zvedání hladin v důsledku tání polárního ledu ohrožuje desetinu světové populace žijící v nízko položených oblastech. Ohroženy jsou karibské ostrovy, Maledivy a ostrovní skupiny asijského Pacifiku.

Více než 180 států světa jedná o nové globální klimatické dohodě, která má vstoupit v platnost v roce 2020 a která má zajistit, že se průměrné globální oteplování v tomto století udrží pod dvěma stupni Celsia. To je podle vědců minimální požadavek, pokud mají být odvráceny katastrofální důsledky globálního oteplování.

Ale i kdyby bylo prosazeno nejambicióznější omezení emisí, nestačilo by to na zastavení zvedání hladin moří, které bude podle vědců každopádně pokračovat i po roce 2100. Rostoucí teploty totiž pronikají hluboko do moří, kde se voda otepluje a pak dlouhodobě ohřívá i vrchní vrstvy.

Vědci spočítali, že i kdyby se podařilo globální teploty při prosazení nejpřísnějších opatření postupně mírně snížit, hladina moří by se do roku 2100 zvedla o více než 14 centimetrů. Naopak pokud budou provedena jen minimální opatření proti globálnímu oteplování, hladina moří by mohla stoupnout o více než 32 centimetrů.

Související