Švédský nábytkářský gigant Ikea po týdnech mlčení v pondělí oznámil, že chce vyjasnit obvinění, podle nichž pro něj v bývalé Německé demokratické republice pracovali političtí vězni. Informovala o tom německá média. Oběti nucených prací požadují odškodnění.

Ikea zřídila zvláštní telefonní linku, na kterou mohou volat lidé s informacemi o tom, za jakých podmínek v německém komunistickém státě vznikaly výrobky švédské firmy. Zároveň vede vlastní vyšetřování, na které si najala auditorskou společnost Ernst & Young. Pro ni pracuje tým odborníků, mezi kterými jsou například historici.

Německá centrála koncernu v hesenském městě Hofheim-Wallau uvedla, že nasazování politických vězňů do výroby odsuzuje. Obvinění, že se to v 60. a 80. letech dělo i v NDR, prý bere vážně. "Pokud se to opravdu dělo, je to naprosto nepřijatelné a politováníhodné," píše Ikea na svých internetových stránkách.

 

Výzva k odškodnění

Bývalí východoněmečtí političtí vězni začátkem května Ikeu vyzvali, aby je za nucenou práci odškodnila. "Ikea by měla být upřímná a říct, kolik lidí k nuceným pracím využívala. Pokud na tom koncern profitoval, mělo by se mluvit také o odškodnění," cituje portál deníku Handelsblatt Dietera Otta, který se coby 22letý dostal v roce 1986 do vězení za to, že kritizoval cestovní omezení, jež za komunistického režimu platila pro občany NDR.

Tvrdí, že podmínky, v jakých pro Ikeu musel vyrábět dveřní kliky nebo součásti židlí, byly nedůstojné. Na práci pro tuto firmu jezdil s ostatními vězni zamřížovaným autobusem, během pracovní doby se k nim vůbec nedostalo denní světlo.

Handelsblatt připomíná, že práce východoněmeckých vězňů využívaly i jiné koncerny ze Západu, mezi nimi třeba západoněmecké zásilkové služby Quelle a Neckermann.