Sedmdesáté výročí bestiálního německého vyvraždění a zničení vysočinské vsi Ležáky 24. června 1942 je obtěžkáno množstvím otázek. Především tou, zda mají ležáčtí odbojáři adekvátní místo v novodobých českých dějinách.

Ležáky bývaly za první republiky osadou mimo hlavní cesty, "zastrčenou" v údolní jizvě na okraji Vysočiny. Osm chalup, mlýn, několik žulových lomů, potok a lesy. Jejich zapadlost byla dvojsečná - za protektorátu téměř ideální úkryt pro vysílačku a zázemí odbojové činnosti. V poválečných letech, v onom "životě po životě", se Ležáky staly pouhým regionálním památníkem, navíc spojeným se západním odbojem, který se do marxistického výkladu dějin nehodil. A jednou do roka shromaždištěm bolševických partajníků.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.