Sedmdesáté výročí bestiálního německého vyvraždění a zničení vysočinské vsi Ležáky 24. června 1942 je obtěžkáno množstvím otázek. Především tou, zda mají ležáčtí odbojáři adekvátní místo v novodobých českých dějinách.
Ležáky bývaly za první republiky osadou mimo hlavní cesty, "zastrčenou" v údolní jizvě na okraji Vysočiny. Osm chalup, mlýn, několik žulových lomů, potok a lesy. Jejich zapadlost byla dvojsečná - za protektorátu téměř ideální úkryt pro vysílačku a zázemí odbojové činnosti. V poválečných letech, v onom "životě po životě", se Ležáky staly pouhým regionálním památníkem, navíc spojeným se západním odbojem, který se do marxistického výkladu dějin nehodil. A jednou do roka shromaždištěm bolševických partajníků.
Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se
